Díky otevírání investičních a podílových fondů z kuponové privatizace se majitelé akcií a podílových listů konečně mohou snadněji dostat ke svým penězům. Ale ten, kdo bude s prodejem pospíchat, se může připravit o část zisku. Fondy totiž mohou po dobu dvou let od svého otevření strhávat při odkupu podílových listů vysoký poplatek, podle zákona v prvním roce až dvacet a ve druhém až deset procent jejich hodnoty. Otevření fondu znamená, že majitelé podílových listů mohou své cenné p
apíry kdykoli prodat investiční společnosti, která fond spravuje. Ta přitom musí zaplatit cenu, která odpovídá skutečné hodnotě podílových listů.Ten, kdo potřebuje rychle získat peníze, může své podílové listy odprodat hned po otevření fondu. I když srážky v prvních dvou letech po otevření nedosahují takové výše; jakou dovoluje zákon, připraví se tím o část možného zisku. "V praxi se výše poplatků za odkup pohybuje většinou v rozmezí dvou až osmi procent," říká tisková mluvčí Komise pro cenné papíry Radka
Procházková. Má-li někdo podílové listy v hodnotě například tisíc korun a prodá je ihned po přeměně fondu na otevřený podílový fond, může zaplatit srážku třeba osm procent hodnoty svých podílů. Nedostane tedy plných tisíc korun, ale pouze devět set dvacet korun. Kdo ale peníze tak rychle nepotřebuje, může s prodejem podílových listů počkat. Srážky při odkupu bývají nastaveny tak, že jejich výše postupně klesá. Čím později majitel své podílové listy prodá, tím menší poplatek většinou zaplatí. Po uplynutí dvou let srážky většinou nepřekročí dvě procenta hodnoty podílových listů. Často jsou dokonce nulové.Hodnota podílů se mění
Když se člověk rozhoduje,zda prodat podílové listy ihned, neměly by poplatky být rozhodujícím kritériem. Důležitější je kvalita fondu. Hodnota podílových listů se totiž mění. Může růst, ale může i klesat. Proto je dobré napřed se informovat, jaký další vývoj se dá očekávat v budoucnu. V tom může poradit známý, finanční poradce a podobně. Určitou orientaci lze také získat z dosavadníc
h výsledků fondu. To ale může být hodně matoucí fond, jehož podílové listy se v uplynulém roce zhodnotily třeba o dvacet procent, se může v příštím roce dostat do ztráty. Pravděpodobnější však je,že hodnota podílových listů zůstane přibližně stejná anebo ještě poroste.V případě, že má člověk podílové listy v hodnotě tisíc korun a hodnota podílů by rostla například o devět procent za rok, což je poměrně reálné u smíšených a akciových fondů, dostane jejich majitel za dva roky při nulové srážce téměř 1190 korun. Při dvouprocentní srážce by získal zhruba 1165 korun. Na druhou stranu, když by došlo během dvou let k celkově třeba dvacetiprocentnímu poklesu hodnoty podílů, majitel by dostal jen osm set korun při nulové srážce. Při odkupním poplatku ve výši dvě pro
centa by to bylo jen 784 korun.Dlouhodobý výnos není zdaněn
Jak jsou případné zisky z prodeje podílových listů zdaněny? Když člověk prodává podílové listy získané v kuponové privatizaci, neplatí žádnou daň. Samozřejmě se to vztahuje i na případ,kdy byly v kuponové privatizaci získány akcie investičního fondu a později došlo k jejich přeměně na podílové listy. Žádnou daň neplatí ani ten, kdo podílové listy vlastní déle než šest měsíců.
Kdo je však prodá dříve, musí tento zisk zahrnout do svého daňového přiznání. Zhodnocení úspor v podílových fondech proto není plně srovnatelné se zhodnocením vkladů na bankovních účtech. Jeli například udávaný výnos na termínovaném účtu pět procent, musí vkladatel z těchto pěti procent zaplatit vždy patnáctiprocentní daň. Jestliže se úrok připisuje jednou ročně, je skutečné zhodnocení 4,25 procenta.
Zdroj: MF Dnes z 15. 08. 2000