Tváří v tvář váhání Evropské komise ve věci rozšíření EU přešla česká diplomacie do ofenzívy. A žádá: Řekněte jasné slovo!
Praha hrála v červnu velkou roli při přípravě lublaňského komuniké, v němž ministři zahraničí šesti kandidátských zemí tzv. lucemburské skupiny požadovali, aby EU letos na konci roku poskytla nejlépe připraveným uchazečům konkrétní scénář dalšího postupu včetně termínu ukončení. Ve stejném duchu tlačili pak v Bruselu čeští politikové: postupně premiér Miloš Zeman, ministr zahraničí Jan Kavan a státní tajemník Pavel Telička. Zeman měl dojem, že u předsedy Evropské komise Romana Prodiho "našel pochopení". Tlak se prostě stupňuje.Komisař Günter Verheugen, odpovědný za strategii rozšíření, napřed prohlašoval, že žádný scénář nebude, protože si to členské státy nepřejí. Posléze však komise i Francie, která se ujala předsednictví v EU od 1. července, zakolísaly pod tlakem kandidátů i argumentů z vlastních řad a začaly mluvit o "inventuře" a
"strategii", které by dokonale zmapovaly proces, vytyčily cestu vpřed, aniž by ovšem stanovily přesné termíny konce rozhovorů a tudíž odhad přistoupení.Stanovisko Prahy
"Myslím si, že se zde vytváří poněkud nová situace. Až dosud byly převážně vyslovovány obavy z toho, že se do EU nedostaneme včas, protože nebudeme připraveni. Tyto obavy byly a do jisté míry jsou pochopitelné. Vyvstává ovšem jiná obava, a sice že EU sama pohroužena do debat o své reorganizaci bude toto rozšíření oddalovat i tehdy, když některé kandidátské země připraveny budou," shrnul Zeman stanovisko, z něhož 8. června při debatě s Prodim vycházel.
Debata na toto téma, uvnitř Evropské komise a mezi členskými státy, se nakonec ustálila na názoru, že je třeba počkat na závěry hodnotících zpráv, které komise o každém z kandidátů sepíše do listopadu. V téže době by už Francie také mohla tušit, jaké jsou šance na zdárné ukončení mezivládní konference o revizi Smlouvy o EU. Těmito ukazateli se bude řídit míra ambic a optimismu stran rozšíření
.Jako nejpravděpodobnější vypadá perspektiva výrazného posunu rozhovorů do konce roku a stanovení konkrétních dat v prvním pololetí napřesrok, pokud se povede revize smlouvy. Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová, jež bude Unii v té době předsedat, vyjádřila přání, aby takové konkrétní mety byly vytyčeny v období květen-červen 2001.
ČR, stejně jako Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr, ukončila v přístupových rozhovorech etapu otevírání kapitol - na stůl přišlo zemědělství, poslední a nejobsáhlejší z nich. Praha v pozičním dokumentu požádala o několik přechodných období, na něž EU v první odpovědi reagovala vesměs negativně, zvláště pokud jde o odklad platnosti hygienických veterinárních norem pro masný průmysl. Komisař Franz Fischler upozorn
il, že tato velmi těžká kapitola bude uzavřena až v samém konci jednání.Praha také stáhla svůj požadavek na zachování celní unie se Slovenskem po vstupu a spokojila se s formulací, že se o tom bude jednat v době kolem přijetí, pokud by obě země nevstupovaly zároveň. To umožnilo předběžně uzavřít kapitoly Celní unie a Vnější vztahy, takže ČR ukončila jednání o 13 z 31 kapitol; Maďarsko a Polsko jich mají za sebou jedenáct.
Portugalské bilancování
Portugalsko završilo půlroční šéfování EU summitem ve Feiře u Porta, který shrnul rozdělanou práci a zformuloval úkoly pro Francii. Jeho jediným hmatatelným výsledkem byla vratká dohoda o budoucím režimu zdaňování úroků z úspor, které mají v členských zemích EU občané jiných států Unie; její realizace závisí na to
m, zda se k režimu připojí nečlenové Švýcarsko a Lichtenštejnsko.Summit rozhodl, že vedle "amsterodamských nedodělků" se bude "mezivládní konference", na níž 15 zemí novelizuje základní smlouvu, zabývat také koncepcí tzv. zesílené spolupráce, jež má umožnit v omezeném počtu oblastí skupině členů prohlubovat integraci i tehdy, kdyby se ostatním nechtělo. Má tak vzniknout "avantgarda" či "průkopnická skupina", nikoli však oddělená elita, tvrdí zastánci tohoto nápadu, vesměs zakládající členové EU. Britům a
Skandinávcům se to příliš nezamlouvá.Čtvrté téma tedy nebude o nic méně kontroverzní než tři předchozí - složení Evropské komise, rozdělení hlasů mezi státy v Radě ministrů EU, rozhodování kvalifikovanou většinou místo jednomyslností v nových oblastech. Portugalský státní tajemník Seixtas da Costa, který řídil půl roku práci "mezivládní konference", shrnul alternativní a obvykle protichůdná stanoviska členů do přehledné zprávy, na níž začala stavět Francie.
"Nedělali jsme si iluze, že v tomto stadiu bychom byli mohli dosáhnout nějakých konkrétních výsledků," prohlásil. Jeho nástupce, francouzský ministr pro evropské záležitosti Pierre Moscovici, nasadil od první chvíle vyšší obrátky - jednat se bude v podstatě neustále, na ministerské i nižší úrovni. "Jsm
e teprve na začátku a zdržím se všech překotných závěrů, tím spíš přehnaného uspokojení. Mám nicméně pocit, že nezačínáme špatně," řekl poslancům Evropského parlamentu.Předávání štafety
Po velkých vizionářských prohlášeních prezidenta Jacquese Chiraka a německého ministra zahraničí Joschky Fischera o budoucnosti EU nabádala francouzská vláda k pragmatismu a návratu na zem. Ministr Hubert Védrine své kolegy v Bruselu přesvědčoval, že bez dohody o fungování institucí nemá cenu ani začínat debatu o tom, kam
má EU namířeno, co je cílem a smyslem integrace, která zahrne perspektivně až 30 zemí.Navzdory intenzivní snaze portugalského premiéra Antónia Guterrese doslova do posledních minut jeho evropského mandátu se nepovedlo dostat se stolu spor mezi 14 členy a Rakouskem. Na návrh, aby rakouskou demokracii a vývoj Haiderovy Strany svobodných posoudila trojice "moudrých", které jmenuje Evropský soud pro lidská práva, reagovala Vídeň vyhlášením referenda o této věci, pokud nebude bilaterální politická karanténa do
podzimu odstraněna. Jednou z navržených otázek bylo, zda si lidé myslí, že by Rakousko mělo blokovat činnost EU. Postup kancléře Schüssela vyvolal v Bruselu odmítavé reakce - i ti, kdo byli spíše nakloněni odvolání sankcí, reagovali na toto vydírání podrážděně.Datum se nemění.
Alespoň ne pro ČR, která podle premiéra udělá ze své strany vše, aby byla připravena vstoupit do Unie v r. 2003.
EK má porozumění pro stanovisko kandidátů.
I když je vystaven protichůdným tlakům, je její předseda Romano Prodi pro co nejrychlejší rozšíření EU.
Zdroj: Ekonom 29/2000