Některé hypoteční banky jsou na své klienty přísnější, jiné méně. Zatímco u jednoho ústavu stačí klientům pro poskytnutí hypotéky po odpočtu nezbytných výdajů životní minimum, u jiného ústavu se jedná o částku výrazně vyšší.
Aby si bylo možné půjčit, je nutné mít k dispozici dostatek peněz. Tak nějak by se daly charakterizovat hypoteční úvěry, které by podle Ministerstva pro místní rozvoj měly napomoci pořízení vlastního bydlení. Aby byl ale žadatel (fyzická osoba) o úvěr vyhodnocen příslušnou bankou jako bonitní, musí mu po odpočtu všech nezbytně nutných, ale i ostatních nákladů (jako jsou splátky hypotečního úvěru, náklady spojené s chodem domácnosti, případné splátky za leasing, životní pojistku apod.)
zbýt z čistého příjmu ještě dostatek disponibilních prostředků. Ty by se měly ve většině případů rovnat alespoň několika tisícům korunám. Velikost finanční rezervy, kterou banky po svých klientech požadují, se ústav od ústavu liší. Rozdílný bankovní pohled pak může způsobit, že žadatel o úvěr, který v jedné bance jen těsně mine hranici povinné rezervy, může v jiném ústavu uspět.Výši nutných disponibilních prostředků není možné v jednorázovém obecném srovnání hypotečních bank přesně vyčíslit. Systém stanovení peněžní rezervy je individuální záležitostí každého ústavu. Zástupci všech definovaných bank také trvají na skutečnosti, že přístup ke klientům je zcela individuální záležitostí, a proto je možné u významného klienta "zamhouřit" oko, a oficiálně platno
u minimální hranici peněžní rezervy ještě snížit. Otázkou ale zůstává, do jaké míry mají tato prohlášení pravdivý, a do jaké marketingový základ.Při propočtu disponibilních prostředků se ve všech bankách kalkuluje se vstupy jako je životní minimum zastoupené v některých případech položkou nezbytné výdaje. Ani ty však nesmí pod hranici životního minima klesnout. Do propočtu rezervy dále vstupují ostatní výdaje, jako je například leasing, pojistka apod.) a anuitní splátka hypotečního úvěru. Systém propočtu
se ale banku od banky liší (viz tabulku).Většina z bank počítá při stanovení cenového propočtu hypotečního úvěru (a tedy i nutné finanční rezervy) s položkou životního minima. Výše životního minima, která vychází z nařízení vlády č. 56/2000 Sb., se ještě ve většině peněžních ústavů násobí koeficientem 1,2. Existují ale i výjimky. Jedná se např. o Raiffeisenbank, ČS, nebo ČMHB. V prvně jmenované bance násobí životní minimum nižším koeficientem u mimopražských zájemců. Obyvatelé hlavního města mají pro výpočet "bankovního" životního minima stanoven koeficient vyšší. Podle nejmenovaného zástupce banky je to proto, že náklady na život jsou v Praze vyšší. Naopak v ČMHB se částka životního minima koeficientem nenásobí.
Zdroj: HN z 19. 07. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
