Reformy přinášejí Západu vyšší zaměstnanost

19.07.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Pětadvacet milionů nových míst a nezaměstnanost na čtyřech procentech v eurozóně do deseti let

Pětadvacet milionů nových míst a nezaměstnanost na čtyřech procentech v eurozóně do deseti let? Pro mnohé evropské politiky mlhavá vize, pro experty nic nepředstavitelného. Přestože ještě před několika lety dosahoval počet lidí bez práce v západní Evropě dvoumístných cifer, nyní se jedenáctka zemí se společnou euroměnou těší vedle oživení i klesajícímu počtu nezaměstnaných. I když ten je zatím oproti čtyřem procentům v USA stále více než dvojnásobn

ý. Jen letos v dubnu sklouzla nezaměstnanost ve Francii poprvé od roku 1991 pod deset procent a v Německu pod stejnou úroveň poprvé po více než čtyřech letech. Ve Španělsku, s tradičně nejvyšším počtem nezaměstnaných v Evropské unii, se za pět let snížil počet lidí bez práce z více než 22 na patnáct procent.

TRH PRÁCE SE MĚNÍ

Tento vývoj podle ekonomů ukazuje na to, že se podmínky na tradičně silně regulovaném evropském trhu práce, trpícím nenasytnými požadavky odborů či velkorysými systémy sociálního zabezpečení, začínají měnit. Příznivý vývoj nezaměstnanosti způsobila rychle přibývající místa na částečný nebo dočasný úvazek, která začínají rozhýbávat strnulý trh práce. "Rostoucí počet těchto pružných míst má velmi příznivý vliv na nezaměstnanost. Ta se

snížila od roku 1998 více než při předchozích hospodářských oživeních," říká Holger Schmieding, ekonom londýnské investiční banky Merrill Lynch.

Podle studie londýnské banky Morgan Stanley Dean Witter se podíl pružných forem pracovního poměru na všech místech starého kontinentu zvýšil z 22 procent v roce 1991 na nynějších asi 27 procent. Do roku 2007 by jejich podíl mohl dosáhnout až 40 procent. Příznivé změny evropského trhu práce podle odborníků zapříčinily čtyři základní věci: nové zákony, které podniků

m ulehčily vytváření pružných pracovních míst, poptávka sektoru služeb po pracovnících na částečný úvazek, mnohem větší ochota lidí přijmout jiné místo než na plný úvazek a umírněné mzdové požadavky odborů.

DALŠÍ REFORMY JSOU NEZBYTNÉ

Legislativní refor

my pravidel regulujících národní trhy práce přijala v minulých letech většina západoevropských zemí. Nejdále šlo Nizozemsko, které například snížilo jak podpory v nezaměstnanosti, tak zavedlo tvrdší kritéria pro poskytování některých sociálních dávek. Země je také známá tím, že nutí mladé lidi po škole nastoupit do jakékoliv práce, jinak nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. "Příkladem úspěšných reforem je Nizozemsko, které se v roce 1983 potýkalo s nezaměstnaností okolo jedenácti procent.

Od té doby v

šak klesl počet lidí bez práce až na 2,9 procenta," upozorňuje Holger Schmieding. Odborníci soudí, že pokud má nezaměstnanost dále klesat, jsou další reformy štědrých systémů v západní Evropě nezbytné. "Nemyslím, že by pružná místa, měla být jedinou politikou, jak snížit nezaměstnanost. Západní Evropa má mnoho důležitých problémů, které je nutné řešit. Jedním z nich je třeba takzvaná past nezaměstnanosti, kde podpory pro lidi bez práce jsou jen o málo nižší než minimální mzdy, a nezaměstnané tak nic nenutí hledat si práci," říká ekonom OECD Raymond Torres.

TAHOUNEM SLUŽBY...

Sjednávat více nových míst na částečný úvazek nutí firmy také nejistota v rychle se měnícím prostředí. To je podle odborníků vidět v oborech, které jsou těmto změnám nejvíce vystaveny. Zatímco v odvětví služeb pružných úvazků výrazně přibývá, v průmyslu, kde je silný vliv odborů, je tomu spíše naopak. "Většina nově vytvořených pružných míst pochází ze sektoru služeb a nově vznikajících odvětví. Třeba v informačních technologiích vzni

kla spousta nových firem, kterým vyhovuje najímat lidi jen na krátkou dobu. Prvořadá je pro ně pružnost v propouštění, kterou by si při plném úvazku, zatíženém navíc platbami do systému sociálního zabezpečení, nemohly dovolit," míní Rainer Schmidt z Institutu ekonomiky v německém Kielu.

Podle odborníků je patrný i posun v ochotě lidí pracovat na půl úvazku. "To platí zejména pro ženy, které se snaží skloubit svůj rodinný život s pracovním poměrem," říká Raymond Torres. Právě Evropanky v současnosti tvoří asi 80 procent všech pracovníků zaměstnaných na částečný úvazek. "V Nizozemsku je to záležitost životního stylu. V poslední době spousta tamních žen přijímá práci na částečný úvazek a jejich podíl dosahuje skoro 85 procent," říká Christel Renduová z Morgan S

tanley. Nejzřetelnější příklon k novým formám pracovních poměrů mezi ženami je podle Holgera Schmiedinga ve Španělsku nebo v některých částech Itálie. "Ženy jsou v těchto zemích mnohem více než dřív ochotny přijmout třeba práci na půl úvazku. Tradiční model rodiny, kdy žena zůstávala doma a starala se o rodinu, tak začíná pomalu ustupovat," tvrdí.

... A MALÝ RŮST MEZD

Ke vzniku nových míst v Evropě zásadně přispěly i umírněné mzdové požadavky odborů. Ekonomové Steve Nickell a Jan van Ours ve své studii tvrdí, že až 2,75 procenta poklesu nizozemské a britské nezaměstnanosti od počátku osmdesátých do poloviny devadesátých let může být přičteno mírným požadavkům odborů. To považují odborníci za jednu z klíčových podmínek udržení příznivého vývoje evropského

trhu práce.

Nezbytná je i opatrná měnová politika Evropské centrální banky, aby příliš vysokými úrokovými sazbami nezabrzdila slibně se rozvíjející evropské oživení. Pokud se západní Evropě podaří udržet současný vývoj trhu práce, může dosáhnout hospodářské expanze, jaké se těší v posledním desetiletí Spojené státy. Tempa růstu HDP by se tak v eurozóně v příštích deseti letech mohla zdvojnásobit a činit až 4,6 procenta ročně. Tento vývoj by podle ekonomů usnadnilo i přijetí postkomunistických východních ze

mí do Evropské unie.


Zdroj: MF Dnes z 19. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka