Rozvoji východní Evropy brání slabý směnný kurs a poměrně nízké tempo ekonomického růstu. Shodli se na tom představitelé světových finančních institucí na závěr Světového ekonomického fóra, které se konalo v rakouském Salcburku. Výsledkem těchto faktorů je, že trhy v postkomunistických zemích zůstávají nelikvidní, nefunkční a pro investory poměrně nebezpečné i nezajímavé.
Ronald Freeman, místopředseda konzultantské firmy Schroder Salomon Smith Barney podotkl, že "je těžké lákat investory v případě nízkého tempa růstu ekonomiky". Za posledních deset let byl totiž růst HDP ve střední a východní Evropě nižší než ve vyspělých zemích.
Vliv směnného kursu na portfoliové investice je rovněž velmi důležitý. Příjmy v dolarech ve srovnání s příjmy v místní měně jsou poměrně nízké. Zisky v místní měně mohou dosahovat až šestinásobku vložené investice. Vzhledem k devalvacím řady východoevropských měn však stejné zisky po přepočtu na dolary jsou srovnatelné
nebo podstatně nižší, než kdyby investor vložil svůj kapitál na vyspělé trhy západní Evropy nebo Spojených států.Oproti tomu přímé zahraniční investice nejsou závislé ani na kursu, ani na stavu dané ekonomiky.
"Trhy v postkomunistických zemích jsou převážně poměrně malé, výroba je proto orientována na export do zemí Evropské unie," konstatoval Martin Jahn z agentury pro příliv zahraničních investic ČR CzechInvest. Neméně důležitá pro přímé i portfoliové investice je regulace a stav legi
slativy. Jak podotkl předseda polské komise pro cenné papíry Jacek Socha, záleží na způsobu regulace, která je však v každém případě nezbytná. Podotkl, že je lepší regulovat trhy průběžně a trvale a neorientovat se na jednotlivé případy s různým typem účinnosti. Připomněl proto, že regulační orgány východních zemí by měly mít podstatně větší pravomoci, než jaké mají dosud, aby mohly ochránit jak domácí, tak i zahraniční investory.Zdroj: HN z 3. 7. 2000