Banky kupují zahraniční dluhopisy

Česká republika je zajímavá především pro výstavbu nových závodů. Tuzemské cenné papíry kvůli nízkým úrokům nelákají.

Měnové otřesy ani destabilizace ekonomiky útokem spekulantů ze zahraničí České republice nehrozí. Potvrdily to poslední údaje České národní banky o vývoji platební bilance v prvním pololetí letošního roku. Propad běžného účtu přes 27 miliard korun bohatě vyrovnává příliv kapitálu, který v čistém vyjádření dosáhl necelých 52 miliard korun.

Běžný účet ve schodku kvůli drahé ropě

Za záporným saldem na běžném účtu stojí výrazný deficit v bilanci zahraničního obchodu. Ten za prvních šest měsíců dosáhl pasíva 43,4 miliardy korun, což je zhruba dvakrát tolik jako ve srovnatelném období loňského roku. "Jde o výsledek růstu cen ropy, ale později i jako důsledek rostoucích dovozů, především investičních statků," uvedla Anne Francoise Blüherová z Conseq Finance.

Oproti tomu vývoj ostatních složek běžného účtu je příznivý. V bilanci služeb došlo k mírnému navýšení příjmů z turistického ruchu, odliv peněz za zahraniční služby je zhruba stejný jako loni. Podle expertů tato situace naznačuje, že původní obavy z transferu peněz do zahraničí pomocí služeb jsou zbytečné.

Žonglování s čísly

Ve statistice běžného účtu došlo k významným změnám oproti původním číslům: Na vině je změna výpočtu ze strany Českého statistického úřadu, od nějž centrální banka čerpá podklady.

Největší rozdíly byly ve službách. Podle výsledků publikovaných v červnu skončila bilance služeb v loňském prvním pololetí přebytkem 24 miliard korun, zpřesněné údaje však mluví o přebytku 12 miliard korun. Deficit na běžném účtu se za první pololetí loňského roku lišil zhruba o 11 miliard korun. Celoroční výsledky jsou zhruba stejné.

Beze změny nezůstala ani další součást běžného účtu, obchodní bilance. Její úpravu si vyžádala změna metodiky ČSÚ: Statistici nově přestali započítávat plnou cenu předmětů z tzv. zušlechťovacího styku. Nově se do bilance počítá jen přidaná hodnota, tj. změna ceny, k níž došlo po úpravě daného předmětu při dovozu či vývozu.

Přímé investice rostou, z akcií investoři utíkají

Přebytek na finančním účtu je záležitostí přímých investorů. Nejvíce peněz (zhruba 18 miliard korun) mířilo do obchodu a služeb, což potvrzují i údaje poradenské firmy Incoma Praha: Podle nich se například otevřela řada velkoplošných prodejen Prima (Ahold), své aktivity na tuzemském trhu rozšiřoval i Baumax. Druhé místo v zájmu investorů si drží automobilový průmysl, kam směřovalo přes dvanáct miliard korun. Podle údajů agentury CzechInvest v prvním pololetí v ČR otevřely výrobní závody například francouzský Mecaplast, španělský Estampciones Sabadell či americký ITW Pronovia.

Ostatní peníze však z ČR odcházejí. Nízké výnosy z dohnaly portfoliové investory k odchodu a přinutily české banky investovat do zahraničních cenných papírů. "Příčiny lze hledat v klesajícím úrokovém diferenciálu a stagnaci úvěrového trhu. Nízké úroky na domácím trhu nelákají," soudí David Marek z České spořitelny.

Očekávaný příliv investic: 150 miliard Kč

Přes odliv tzv. horkých peněz jsou si analytici jistí, že nestabilita ČR nehrozí. Ve druhém pololetí se příliv přímých investic odhaduje zhruba na 150 miliard korun, což převýší jak odsun krátkodobého kapitálu, tak i deficit zahraničního obchodu. Jediné, co lze prý očekávat, je tlak na zhodnocení kursu koruny.