Portugalsko a Řecko neskrývají obavy z přijetí nových členů Evropské unie

Investoři zůstanou v chudších zemích unie, pokud zde vznikne konkurenční prostředí.

Rozšíření Evropské unie pozitivně ovlivní ekonomiku některých členských zemí, zatímco jiné se na blížící termín vstupu uchazečů dívají s obavami. Mezi profitéry patří především sousedé čekatelů, tedy Rakousko, u něhož se předpokládá zvýšení HDP minimálně o 0,5 procenta v případě vstupu první pětky a o 0,6 procenta při druhé vlně. Podobně má profitovat Německo, byť s poněkud menším efektem. Naproti tomu chudší členové unie, jakými jsou Portugalsko a Řecko, nedovedou skrýt svou nervozitu. Obě země totiž celé roky získávaly z Bruselu miliardy eur, což ovšem z dlouhodobého hlediska působilo na ekonomiku kontraproduktivně.

Do konce roku 2006 by Portugalsko mělo získat v přepočtu ještě 43 miliard dolarů. Z toho čtyři miliardy budou investovány do zlepšení infrastruktury, sedm na zdravotnictví a vzdělání, 15 miliard na rozvoj regionů včetně Madeiry, Azor a Alentejo. Řecko dostane v přepočtu 50 miliard USD.

Nastavená dlaň Bruselu sice působila na modernizaci ekonomiky a pomáhala vytvářet příznivější klima pro zahraniční investice, ty by se však po rozšíření po roce 2005 mohly přeorientovat směrem na východ. "Portugalsko nemůže konkurovat východoevropským zemím vzhledem k nižším nákladům a dalším okolnostem," řekl k tomu Diogo Alarco, ředitel Portugalského úřadu pro podporu zahraničních investic. Pro vlády těchto zemí proto rozšíření znamená nejen ztrátu značné části finanční pomoci, ale především termín, do kdy se ekonomiky musejí dostat do dobrého stavu. V případě Portugalska ekonomické ukazatele naznačují, že růstové faktory dlouhodobě překračují průměr unie. Letos je očekáváno zvýšení o 3,5 procenta oproti loňským 3,1 procenta. Inflace je udržována pod kontrolou a vláda dokonce výhledově uvažuje o přistoupení k eurozóně.

O něco méně příznivěji vypadá situace v Řecku. Analytici se shodují v tom, že nehledě na průměrný roční přírůstek tří až čtyř procent v posledních letech, chybí výraznější dynamika zavádění deregulace, mimo jiné na trhu práce s 12procentní nezaměstnaností a v tempu strukturálních změn. Podstatná bude rychlost a důslednost liberalizace telekomunikací a energetického sektoru, což analytici pokládají za podstatné pro vpuštění konkurence na řecký trh a následné stlačení cen.