Komise k IPB podpořila Kalouska

Přes kritiku poslanců ČSSD a Unie svobody vyslovila koncem minulého týdne sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Investiční a Poštovní banky (IPB) důvěru svému předsedovi Miroslavu Kalouskovi (KDU-ČSL). Tomu je vytýkáno, že v polovině září zveřejnil přes nesouhlas Poslanecké sněmovny dílčí zprávu o výsledcích šetření komise. Sociální demokraté chtějí na nadcházející říjnové schůzi sněmovny prosadit hlasování o odvolání Kalouska z jejího čela.

"Padl dokonce návrh o vyslovení nedůvěry předsedovi komise. Tento návrh získal velmi malou podporu," řekl novinářům Kalousek. Naznačil, že návrh vznesli poslanci ČSSD. Nechtěl však upřesnit, zda se k němu připojili i poslanci unie, kteří ústy člena komise Pavla Svobody Kalouskovu práci kritizovali s tím, že mezi její členy a unii "infikoval nedůvěru". Kalousek přitom soudí, že za nedůvěrou vůči jeho osobě mohou být skryty obavy některých politiků z výsledků vyšetřování. "Při zveřejňování stoprocentně ověřených informací jsem zaznamenal, že mohou být někomu nepříjemné," prohlásil. Může prý jít o ČSSD, která usiluje o jeho odvolání. "Mám pocit, že ta snaha je motivována rozčarováním z toho, že byly zveřejněny některé informace, které si ČSSD nepřála zveřejnit," dodal.

Pro náš list uvedl, že nechápe proč se vedou dílčí spory o jeho setrvání ve funkci a zejména média se nezabývají výsledky dosavadní práce komise. "Vláda nás několik týdnů přesvědčovala, že měla řešení, jak postupovat v kauze IPB a hledala si za tímto účelem nejvhodnější banku. Skutečnost však byla zcela opačná - banka přišla s řešením a vláda ho pouze akceptovala," řekl.

Druhá etapa vyšetřování se má podle Kalouska zabývat prodejem státního podílu v IPB bance Nomura a příčinami neuspokojivého hospodaření IPB, které vedlo až k uvalení nucené správy. O prodeji banky rozhodla vláda v roce 1997 a uskutečnila ho o rok později. "Svědci budou relevantními osobami, které ovlivňovaly rozhodování státu v této časové etapě," konstatoval Kalousek.