ČSOB byla prý nejrychlejší a nejlépe připravená na koupi

20.06.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jediným dalším zájemcem byla UniCredito ve spojení s Allianz

Jediným dalším zájemcem byla UniCredito ve spojení s Allianz. Jejich vstup do IPB by však trval déle a vyšel by dráž. Ještě koncem minulého týdne měl stát připravené tři varianty na sanaci Investiční a Poštovní banky. První z nich byla založena na domluvě s Nomurou, která kontrolovala 46 procent akcií. Stát by však potřeboval dokoupit minimálně 21 procent akcií, aby získal dvoutřetinový podíl a mohl činit veškerá potřebná rozhodn

utí. Tato varianta ale narazila na neochotu Nomury prodat své akcie za cenu, která by byla výrazně nižší, než cena zbylých akcií, jež by stát musel dokupovat na trhu..

Další variantou bylo zajistit prodej IPB strategickému investorovi za pomoci státu (tj.

za poskytnutí určitých garancí). Kooperace s IPB skrývala několik zásadních problémů: Akcionáři by se museli vzdát jakékoliv odměny za prodané podíly, s čímž nesouhlasili a na což by zřejmě narážela i platná legislativa. "Ministerstvo financí mělo zájem na získání plné kontroly nad finančními toky. To IPB odmítala, neboť její představitelé úzce definovali vlastní zájmy a ne zájmy banky," uvedl ministr financí Pavel Mertlík.

Významnou brzdou těchto řešení byl i časový horizont - poslední den, kdy by mohla být banka prodána je 25. červen tohoto roku. O den později, tj. 26. června, se má k situaci IPB vyjádřit auditor: Již delší dobu bylo jasné, že by jeho výrok vedl k odnětí bankovní licence a k tomu, že by centrální banka musela poslat IPB do likvidace bez

plného odškodnění jejích klientů. "Naším zájmem byla stabilizace bankovního systému ČR," uvedl Mertlík.

To, že banku nakonec včera v časných ranních hodinách koupila ČSOB a nikoliv další zájemce, se kterým stát až do poslední chvíle jednal - italská banka UniCredito, je výsledkem souhry několika faktorů. Podle představitelů státu a ČNB šlo o to, aby nucená správa trvala co nejkratší dobu. Nezbytným předpokladem pro výběr strategického partnera proto bylo vlastnictví platné české bankovní licence, dostatek česky hovořících lidí vhodných k řízení banky a legislativní průchodnost celého procesu. "UniCredito pracoval s jinou, delší strukturou transakce," uvedl člen bankovní rady Luděk Niedermayer.

Proč zvolila přímý prodej a ne formu veřejné soutěže, vysvětlují představitelé banky právě tím, že je tlačil čas: Porovnání nákladů na nucenou správu s tím, že by "možná" získali za prodávanou banku víc, je pouze spekulací. Zkušenosti z Agrobanky prý ukázaly, že "čas jsou peníze". Kromě toho se obávala případn

ých žalob v průběhu nucené správy, které by mohly prodej na několik měsíců zablokovat.

ČSOB byla ochotna převzít banku pouze v tom případě, že na sebe současně nepřejímá veškerá finanční rizika. Dostala proto od státu a plné garance za aktiva i pasíva banky. Stát se zaručil za veškerá banky (tj. za úvěry, cenné papíry apod.) a za vklady klientů a neevidované závazky. Záruka přitom trvá až dva roky. Za očištěnou banku zaplatí ČSOB státu tzv. kompenzační prémii, která bude vypočtena po ocenění

převedeného majetku IPB nezávislou firmou, která se specializuje na ocenění majetků podniků. Podle stanoviska KBC (vlastník ČSOB) zaplatí ČSOB částku rovnající se 20 procentům výše uvedené čisté hodnoty prostřednictvím kompenzace za záruky obdržené od vlády. Konečná cena bude známa maximálně za devět měsíců. "Záruky dostala ČSOB jako nový vlastník, ne IPB a její akcionáři," upřesnil ministr financí Pavel Mertlík. Nejde proto o sanaci banky jako takové - prázdná skořápka IPB bude ještě v nucené správě a to maximálně po dobu dvou let.

Zdroj: HN z 20. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka