Při světovém porovnání jsou mzdové náklady v Evropě vysoké. Hlavními důvody jsou: vysoké průměrné mzdy a vysoké povinné odvody zaměstnavatelů. Kolik stojí hodina práce české zaměstnavatele a jak je to v ostatních evropských zemích?
Dánsko – hodina práce stojí 35 euro!
České zaměstnavatele stála v průměru hodina práce zaměstnance za rok 2007 částku 8,10 euro, což je o 10,2 % více než v roce 2006 a nejvíce ze všech východoevropských zemí. Cena práce v Česku je v současnosti téměř tak drahá jako např. v Portugalsku. Nejvíce stojí hodina práce zaměstnance zaměstnavatele v Dánsku (dokonce 35 euro), Švédsku (33,40 euro), Belgii (33,10 euro), Lucembursku (32,70 euro) a Francii (31,90 euro). Nejméně stojí hodina práce zaměstnavatele v Bulharsku (2,10 euro) a Rumunsku (3,90 euro). Za celou Evropskou unii se cena práce pro zaměstnavatele zdražila v roce 2007 o 3,4 % oproti roku 2006. Nejvíce rostla cena práce v Rumunsku (o 30,4 %) a Lotyšsku (o 29,5 %). Hlavním důvodem pro zvýšení cenu práce ve východní Evropě však bylo posilování domácí měny vůči euru. Dalším důležitým ukazatelem je minimální mzda. O ní se dočtete v článku Minimální mzda ve světě.
Evropa – cena práce je vysoká
Renomované celosvětové společnosti „ze západu“ zakládají a rozšiřují své pobočky v atraktivních lokalitách pro jejich činnost – tj. tam, kde budou blízko svým zákazníkům a tam, kde jsou schopni vyrobit jejich zboží s požadovanou kvalitou a co nejlevněji. Samozřejmě nejatraktivnější jsou trhy v Číně a Indii - obrovské trhy s netušenými možnostmi (lze zde čerpat zvýhodněné daňové podmínky a cena práce je velmi nízká). Dalšími oblíbenými lokalitami jsou Malajsie a Vietnam. Pozadu nezůstává však ani východní Evropa, kde došlo v posledních letech k výraznému snížení daňové zátěže a mnoho východoevropských zemí zavedlo např. rovnou daň a poskytovalo zahraničním společnostem různé investiční pobídky. O zemích z pohledu ekonomické svobody více v článku Největší ekonomická svoboda? Hongkong a Singapur!. Východní Evropa je však ve srovnání s asijskými zeměmi poměrně drahá (mzdové náklady zde rostou nejrychleji v EU). Lákává je však pro technologicky náročnější obory, pro které má schopné zaměstnance. Velikou výhodou je i fungující podnikatelské prostředí a harmonizovaná legislativa s Evropskou unií. Nejdražší je výroba v západní Evropě, kde domácí firmy musí mít vysokou přidanou hodnotu, chtějí-li uspět na světových trzích. Daří se jim to především díky kvalifikovaných zaměstnancům a vysoké produktivitě práce.
Cenu práce nejvíce „zdražuje“ sociální pojištění
Nejvíce cenu práce v Evropské unii „zdražuje“ sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Pod pojmem sociální pojištění jsou zahrnuty všechny pojistné odvody v zemi (např. sociální, zdravotní a nemocenské pojištění – v každé zemi je to jinak). Např. v Česku odvedou od letošního roku zaměstnavatelé za své zaměstnance na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním pojištění 25 % (ještě v roce 2008 to bylo 26 %). V souhrnu to je 34 %. Zvýší-li v Česku tedy zaměstnavatel svému zaměstnanci hrubou mzdu o 1 000 Kč, zvýší se mu mzdové náklady o 1 340 Kč! Odvody na pojistném (myšleno sociální a zdravotní pojištění dohromady) jsou vyšší než v Česku pouze ve Francii, Polsku a Maďarsku. Obdobná výše pojištění je ještě v Německu, Belgii, Řecku a Itálii. V ostatních zemích je nižší, nejnižší sazby pojistné v EU jsou v Irsku a ve Velké Británii, a to více než dvojnásobně v porovnání s Českem. Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké (např. na Novém Zélandu činí 1,2 % a v Austrálii 6 %). Jednotlivé členské země Evropské unie poskytují svým občanům propracovanou sociální síť. Mnoho Evropanů si to ovšem vůbec nepřipouští! Všechny členské mimoevropské země OECD (Austrálie, Japonsko, Kanada, USA, Korea a Nový Zéland) mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Spousta státních dávek není vůbec zavedena a celý sociální systém je jednodušší, současně je celkové daňové zatížení v zemi nižší a cena práce levnější. Mzda je jedním z faktorů inflace. Jaká byla v roce 2008 inflace, se dočtete v článku EU: inflace v roce 2008 byla vysoká.
Tabulka: Náklady zaměstnavatele na hodinu práce v EU
(v euro, průměrná hodnota za celý rok 2007)
| Země | Soukromý sektor (v euro za hodinu) | Zvýšení oproti roku 2006 (v %) |
|---|---|---|
| Dánsko | 35,00 | 3,6 |
| Švédsko | 33,40 | 3,5 |
| Belgie | 33,10 | 3,7 |
| Lucembursko | 32,70 | 1,9 |
| Francie | 31,90 | 3,3 |
| Nizozemí | 29,20 | 2,5 |
| Německo | 29,10 | 1,0 |
| Rakousko | 28,50 | 3,2 |
| Finsko | 28,30 | 3,0 |
| Velká Británie | 27,90 | 4,9 |
| Irsko | 25,50 | - |
| Itálie | 24,50 | - |
| EU 27 | 22,80 | 3,4 |
| Španělsko | 18,30 | 4,2 |
| Řecko | 16,70 | - |
| Kypr | 14,50 | 5,5 |
| Slovinsko | 12,50 | 5,4 |
| Portugalsko | 11,10 | 4,0 |
| Malta | 9,80 | 1,2 |
| Česko | 8,10 | 10,2 |
| Maďarsko | 7,70 | 15,2 |
| Estonsko | 7,00 | 20,2 |
| Polsko | 6,70 | 14,5 |
| Slovensko | 6,40 | 18,6 |
| Litva | 5,20 | 20,9 |
| Lotyšsko | 4,80 | 29,5 |
| Rumunsko | 3,90 | 30,4 |
| Bulharsko | 2,10 | 16,9 |
Zdroj: Berechnungen von Destatis auf Basis von Eurostat, Online-Datenbank



Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
