Na byty stavěné na neziskovém principu se bude muset počkat

22.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Výstavba nájemních bytů pro nižší příjmové skupiny obyvatel, kterou by měly zajišťovat neziskové bytové společnosti, se zřejmě rozjede až za několik let

Výstavba nájemních bytů pro nižší příjmové skupiny obyvatel, kterou by měly zajišťovat neziskové bytové společnosti, se zřejmě rozjede až za několik let.

Výstavba nájemních bytů pro nižší příjmové skupiny obyvatel, kterou by měly zajišťovat neziskové bytové společnosti, se zřejmě rozjede až za několik let.

Termíny projednání zákona, který má umožnit vzkříšení "družstevní" bytové výstavby se několikrát posouvaly. Věcný záměr kabinet schválil po několikaměsíčním skluzu až v polovině roku a paragrafované znění má ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař předložit až na konci roku. Podle původního harmonogramu ho přitom kabinet měl již projednat.

"K posunutí termínu zřejmě došlo kvůli sladění s plánovaným přijetím zákona o Fondu rozvoje bydlení, na který činnost neziskových společností navazuje," řekl včera HN šéf tiskového oddělení MMR Oleg Gubin.

Pokud zákon o neziskových společnostech vstoupí v platnost v polovině příštího roku (představa MMR poz. red.), lze podle odborníků očekávat dokončení prvních bytů až v roce 2001. S přípravou tohoto zákona přitom začal již v roce 1997 tehdejší ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil.

Kvůli očekávanému pozdnímu rozjezdu výstavby na neziskovém principu také Císař tento týden oznámil, že stát bude dotovat obecní výstavbu nájemních bytů ještě nejméně čtyři až pět let. Z letošního rozpočtu šlo na tyto účely 3,5 miliardy korun. Původně se totiž počítalo, že roli obcí při výstavbě nájemních bytů převezmou právě neziskové společnosti.

Z dřívějších kontrol MMR přitom vyplynulo, že vedle pozitivních dopadů na bytovou výstavbu dochází k případům, že dotované obecní byty se stavějí i tam, kde je dostatek bytů.

Neziskové bytové společnosti by měly fungovat prakticky na stejném principu jako v minulosti stavební bytová družstva. Minimální výše členského podílu by podle návrhu zákona měla činit 50 tisíc korun. Jednotlivé společnosti by však měly mít možnost tento příspěvek podle potřeby zvýšit. Šéf sekce politiky bydlení MMR Jan Wagner v minulosti uvedl, že rozumná výše by se mohla pohybovat mezi 200 až 300 tisíci korun.

Zdroj: HN z 22. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU