Evropané pracují méně

Občané ve vyspělých zemích světa se mohou těšit z rostoucí životní úrovně. Reálná mzda se zvyšuje a v práci v průměru tráví méně času než před deseti lety. Česko však patří mezi země s nejdelším pracovním týdnem v Evropě. Flexibilní a zkrácené pracovní úvazky nejsou v Česku příliš rozšířené.

Zatímco v roce 1998 odpracovali občané členských zemí OECD za rok 1 821 hodin, tak po deseti letech je to již pouze 1 764 hodin. Hlavním důvodem je státní podpora flexibilních pracovních úvazků pro rodiče. Nejdelší pracovní týden je tak v zemích, kde jsou zkrácené pracovní úvazky nejméně rozšíření (v Česku, Řecku, Maďarsku, Koreji a Portugalsku). Nejkratší je v Nizozemí, kde je téměř o polovinu nižší. V přiložené tabulce jsou uvedeny hodnoty i pro Chile, Slovensko, Izrael a Estonsko. Tyto země se staly členy OECD teprve v letošním roce.

Obliba zkrácený úvazků roste

Zkrácený pracovní úvazky jsou v mnoha zemích velmi oblíbené. V rodinách s malými dětmi často jeden z partnerů pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Nejvíce oblíbená je práce na zkrácený úvazek v Nizozemí, kde na zkrácený pracovní úvazek pracuje 75 % žen a 23 % mužů. Následuje Německo (45 % žen a 9 % mužů), Velká Británie (42 % žen, 10 % mužů), Švédsku (40 % žen a 11 % mužů). Každá třetí žena pracuje na zkrácený pracovní úvazek ještě v Dánsku, Finsku, Rakousku a Francii. V Česku pracuje na zkrácený úvazek 8 % žen a 2 % mužů, což je výrazně méně než v západoevropských zemích.

Proč podporovat zkrácené úvazky?

Státní podpora zkrácených úvazků (např. formou nižších odvodů) je pro domácí ekonomiku výhodná. Zaměstnavatelé by začali práci na zkrácený pracovní úvazek více nabízet. V současné době tomu tak není. Rozšíření zkrácených pracovních úvazků je jednou z možností, jak snížit nezaměstnanost. Není bez zajímavosti, že nejnižší nezaměstnanost z členských zemí OECD je nyní v Nizozemí či Norsku. Pracovat na zkrácený pracovní úvazek je atraktivní především pro maminky s malými dětmi. Neztratí totiž nabyté zkušenosti a jsou neustále v oboru. Současně se mohou věnovat dětem. Zaměstnavatelé nabízející práci na zkrácený úvazek na tom taky vydělají. Produktivita práce u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je totiž nadprůměrná. Pracují sice denně méně hodin, ale zato s větším elánem a soustředěním. Personalisté úspěšných společností si to uvědomují. Spokojený zaměstnanec má vysokou výkonnost a šíří potřebnou pozitivní energii.

Korea 2 256 hodin, Nizozemí pouze 1 389 hodin

Nejdelší pracovní týden je v Koreji (2 256 hodin za rok), následuje Řecko (2 120 hodin), Chile (2 095 hodin), Česko (1 992 hodin), Maďarsko (1 988 hodin) a Polsko (1 969 hodin). Pracovní doba ve východoevropských zemích je delší, flexibilní pracovní úvazky zde nejsou rozšířené. Nejkratší pracovní týden je v Nizozemí (1 389 hodin), Norsku (1 422 hodin), Německu (1 430 hodin) a Francii (1 544 hodin). Rozdíl v pracovní době v Koreji a Nizozemí činí 867 hodin za rok, což odpovídá 16,7 hodině týdně. Recese počet odpracovaných hodin v některých západoevropských zemích snížil.

Např. v Německu byl zaveden „Kurzarbeit“ (zkrácený pracovní týden). Model, kdy zaměstnanci  pracují od pondělí do čtvrtku a v pátek jsou doma se v Německu osvědčil. Firmy šetří náklady, protože po dobu, kdy je zaměstnanec doma a tráví čas „samostudiem“ je placen státem. V Německu se tímto opatřením podařilo zachránit 1,3 miliónu pracovních míst.  Nezaměstnanost se tak vlivem krize zvýšila v Německu nejméně ze všech členských zemí OECD. I v ostatních zemích však podniky řešily sníženou poptávku po svých výrobcích či službách snížením pracovních dní pro zaměstnance.

Tabulka: Počet odpracovaných hodin za rok 2008 (v členských zemích OECD)

 Prameny:
• OECD, Factblog, Comparison of hours worked by country for year 2008 (working 9 to 4.30)
• Hans Boekler Stiftung: Laendervergleich (Teilzeitjob)