Německo počítá s vyšším růstem

27.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Vedoucí hospodářské instituty žádají po vládě novou hospodářskou politiku

Vedoucí hospodářské instituty žádají po vládě novou hospodářskou politiku

Snížení počtu nezaměstnaných a dynamičtější růst hospodářství jsou hlavní rysy podzimní zprávy šesti vedoucích hospodářských institucí o vývoji německého hospodářství.

Jako nový růst se starými problémy charakterizují prognostici ekonomické vyhlídky Německa v příštím roce. Podzimní zpráva šesti nejvýznamnějších institutů zaměřených na výzkum hospodářství konstatuje, že HDP letos vzroste o 1,4 procenta, což je sice méně než loni (2,2 %), ale více než ještě n

a jaře, kdy se počítalo s růstem pouze kolem jednoho procenta. V příštím roce by se dynamika hospodářství měřená růstem měla zvýšit na 2,7 procenta, především díky exportu.

Oživení konjunktury se ovšem na nezaměstnanosti, která je podle institutů stále příliš vysoká, projeví jen mírným poklesem ze 4,279 miliónu nezaměstnaných na 4,105 miliónu. V příštím roce by měl dokonce počet nezaměstnaných klesnout po dlouhé době pod hranici čtyř miliónů, na 3,9 miliónu. Nepřekvapuje, že pokles nezaměstnanosti

bude v tzv. starých spolkových zemích výraznější než v těch zemích, které vznikly na území bývalé NDR.

Zpráva vysloveně varuje před interpretováním výsledků v duchu "naskočení konjunktury". Oživení, které nelze podceňovat, je neseno především exportem v důsledku vyšší poptávky z těch částí světa, které překonaly krize, tedy v první řadě z Asie. Vnitřní poptávka po investičním zboží je vládními opatřeními spíše tlumená.

Rozpočtový deficit bude podle institutů klesat rychleji, než se původně předpokládalo. Jednoprocentního cíle pro rok 2002 bude dosaženo už v příštím roce. Pokles deficitu umožní vládě snížit daně a posílit sociální síť.

Mezi kritizovaná opatření patří např. snížení hranice důchodového věku na šedesát let ve strojírenských oborech. V první fázi to přinese nějaká pracovní místa navíc, ale v důsledku zvýšených nákladů budou podniky vedeny k úsporám a racionalizaci. Instituty naopak vládu chválí za úsporná opatření, která byla přijata v červnu. Žádají "ofenzívní politiku zaměstnanosti". V

tomto směru by se měla zaměřit na tvorbu nových pracovních příležitostí místo na zkracování pracovní doby, což přináší jen krátkodobé efekty.

Zdroj: HN z 27. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU