Česká spořitelna by bez pomoci státu již nejspíš neexistovala

15.11.1999 | ,
Domovská stránka


Typickým případem českého bankovního sektoru je Česká spořitelna

Typickým případem českého bankovního sektoru je Česká spořitelna. Tíží ji nedobytné úvěry a po několika letech neuváženého financování velkých průmyslových podniků ji zachrání jen vláda a ve finále zahraniční vlastník.

Ban

ka, která z minulého režimu zdědila dominantní postavení mezi drobnými střadateli, ale která by tu vzhledem svému katastrofálnímu hospodaření a bez pomoci vlády už dávno nemusela být. Tak vidí Českou spořitelnu (ČS) nezávislí analytici. Od názoru vládních ekonomů se výrazně neliší. Ministr financí Pavel Mertlík minulý týden LN přiznal, že vládní pomoc spořitelně byla jediná možnost, jak ji zachovat při životě. "Alternativou by bylo odebrání licence a zánik," řekl tehdy Mertlík.

Celkově získala spořitelna v bodovém hodnocení od deseti analytických firem 57,7 bodu ze sta. Řada z hodnotitelů však zároveň upozornila na to, že, pokud by ji hodnotili v kontextu světových bank, dopadla by nesrovnatelně hůře. Za bezkonkurenčně nejslabší považují analytici finanční

výsledky ČS. Do těžkých ztrát se dostala zejména během roku 1998 mimo jiné kvůli neuváženým investicím v Rusku. Za prvních devět měsíců loňského roku měla spořitelna ztrátu 9,5 miliardy korun, což je nejhorší výsledek v historii banky. "Ztrátu způsobila zejména zhoršující se kvalita úvěrového portfolia a tvorba opravných položek," vysvětluje Marcela Staňková z IS Union. Ta za negativní považuje také to, že spořitelně letos klesl i provozní zisk o více než polovinu. Do finančního výsledku se promítá i neúnosně vysoká nákladovost. "Tato instituce potřebuje zhruba polovinu stávajících zaměstnanců," tvrdí Petr Zahradník z Conseq Finance.

Boj o pozice a funkce

Po navýšení základního jmění, které letos provedl stát, bance stejně hrozilo nedodržení úrovně kapitálové přiměřenosti. Vláda proto počátkem minulého týdne schválila další pomoc spořitelně. Tentokrát z ní vyvede pochybné úvěry za 33,3 miliardy korun. Teprve takto očištěnou chce spořitelnu prodat. Exkluzivní jednání přitom vláda vede pouze s jedním zájemce

m s rakouskou Erste Bank. Podle Mertlíka proto, že její nabídka byla jednoznačně nejlepší. Většina analytiků se shoduje, že kromě podniků, které stále hůře splácejí úvěry, se na špatném stavu banky podepsalo zejména minulé vedení pod taktovkou Jaroslava Klapala.

Díl viny však přiznávají i současnému vedení ČS, které do svých funkcí nastoupilo letos v březnu. "Management je příčinou toho, že finanční výsledky jsou tak špatné," říká Zahradník. Nemyslí tím prý jen nejvyšší vedení banky, které je podle něj nyní minimálně zkušené a bez respektu, ale zejména střední management ČS. "Ten má ve spořitelně několik hierarchií, které se prolínají, zdvojují. Někteří střední manažeři dokonce vůbec nikoho neřídí. Boj o pozice a funkce je pro tuto banku naprosto charakteris

tický," tvrdí. Za nejsilnější stránku spořitelny považují odborníci její postavení na trhu. Jde bezesporu o druhou největší banku v zemi. Její nejsilnější pozice je na poli retailového bankovnictví tedy mezi menšími vkladateli, kde zaujímá podle Pavla Brejchy ze Sati 34procentní podíl. V oblasti úvěrů obyvatelstvu má dokonce 50procentní podíl.

Klienti jsou této bance i přes její katastrofální stav stále věrní. Častá pomoc vlády ale neukolébala úplně všechny klienty spořitelny, protože banka podle posledních údajů pozici v retailu ztrácí. "Bance určitě prospěje, když se bude věnovat opět drobnému bankovnictví, kde jí mezitím roste konkurence IPB, GE Capital bank," dodává Vladislav Hrách ze Stratego Investu. Také podle Petra Zahradníka byl odklon od fyzických

osob k "údajnému bankovnímu universalismu" největším omylem managementu ČS. Relativně vysokého hodnocení se dostalo bance v kategorii "vztah k životnímu prostředí". "Banka se angažuje v projektech, jako jsou čističky vod, plynofikace a elektrifikace na regionální úrovni," vysvětluje Zahradník. Jiní jsou ale vůči vztahu spořitelny k prostředí daleko kritičtější. "Architektonické rekonstrukce, které banka prováděla na svých pobočkách, jsou naprosto necitlivé," říká Jan Sůsa z Baader Securities. Všichni analytici ve svých komentářích zdůrazňují jednohlasně: vyhlídky spořitelny do budoucna závisí na jediném co nejrychleji by do ní měl vstoupit strategický partner.

Zdroj: LN z 15. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka