Vláda zákon o záložnách nechtěla, poslanci však naléhali

17.11.1999 | ,
Domovská stránka


Proti vůli Klausova kabinetu prosadili společnými silami poslanci pravicových i levicových stran v čele s Richardem Mandelíkem (ODS) zákon o spořitelních a úvěrových družstvech

Proti vůli Klausova kabinetu prosadili společnými silami poslanci pravicových i levicových stran v čele s Richardem Mandelíkem (ODS) zákon o spořitelních a úvěrových družstvech. Také podle dnešního ministra financí Pavla Mertlíka šlo o nesystémový krok, který byl v rozporu nejen s vývojem evropského úvěrního družstevnictví, ale i s domácí tradicí. Klasické kampeličky totiž tvoří ucelený systém s centrální záložnou, která ručí za ostatní. Existující zákon prý také nevytváří předpok

lady, aby záložny musely plnit požadavky kapitálové přiměřenosti a bankovní opatrnosti.

Názor, který před více než čtyřmi roky převažoval v Poslanecké sněmovně, však byl diametrálně odlišný. Mandelík záložny označoval za vhodný nástroj pro přístup lidí k jednoduchým, krátkodobým a levným úvěrům, které na trhu bankovních produktů chyběly. Zákon, o jehož postupné novelizaci nebylo od počátku pochyb, si také nekladl za cíl obnovovat něco, co fungovalo v minulém století. Mandelík ujistil, že systém družstev

ních záložen bude oddělen od bankovního systému. Šlo totiž o důrazný požadavek ČNB, aby případné poruchy neovlivňovaly bankovní sektor.

Návrh se dotvářel za tvrdé kritiky vlády a centrální banky a po opakovaném jednání ve sněmovních orgánech. Doznal podstatných změn a podle výroku Vlastimila Tlustého (ODS) se změnil téměř k nepoznání. Řada úprav, zejména pokud šlo o zpřísnění zdanění kampeliček, měla upokojit resort financí. Část z nich předložil tehdejší předseda rozpočtového výboru Tomáš Ježek (ODS), kte

rý jinak ve sněmovně argumentoval, že družstevní forma peněžních služeb je známá i ve vyspělých státech včetně USA.

Na druhou stranu připustil, že otázku, zda se kampeličky měly doopravdy zavádět, prověří až čas. Vážnými pochybnostmi o družstevních záložnách se netajil v roce 1995 úřadující ministr financí Ivan Kočárník, který byl v poslaneckých kruzích podezírán, že chce zákon "torpédovat". Před závěrečným hlasováním neúspěšně žádal o měsíční odklad. Varoval, že návrh bude mít nezanedbatelné měnové a fiská

lní dopady, a měl by proto být znovu detailně posouzen. Ačkoliv jeho žádost podpořil nakonec i sám Mandelík, většina poslanců rozhodla jinak. Tehdejší náladu dobře charakterizovala slova lidovce Miloslava Výborného. Ten za svůj klub uvedl, že zákon má nabýt účinnosti za poměrně dlouhou dobu (za sedm měsíců), a pokud se tedy zjistí "nějaké vadné konsekvence", bude možné předložit novelu.

Zdroj: HN z 17. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka