Deficit rozpočtu nikoho nepřekvapil

02.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Obrovské výdaje veřejné správy jsou oříškem, s nímž si vláda neporadila

Obrovské výdaje veřejné správy jsou oříškem, s nímž si vláda neporadila

Nedostatečná výkonnost ekonomiky se projevuje sníženým přílivem zdrojů, zatímco výdaje sociálních fondů se zvyšují. Koncem září deficit veřejných financí narostl meziročně o 3,3 miliardy Sk.

Plánovaný

schodek státního rozpočtu SR má letos dosáhnout 15 miliard Sk. Na jeho udržení se v prvním pololetí přistoupilo k vázání výdajů v objemu 3,2 miliardy Sk a ve druhém pololetí v návaznosti na předpokládané úspory na 2 miliardy Sk. Tato časová omezení se však nebudou týkat několika kapitol: odvodů do Sociální pojišťovny, zdravotních pojišťoven, Národního úřadu práce, na státní prémii pro stavební spořitelny, pro Státní fond rozvoje bydlení a na mzdové prostředky v rozpočtových kapitolách.

Státní rozpočet SR dosáhl 26. listopadu schodek 11,848 miliardy Sk, který ještě prohloubí úhrady státu za 1,8 miliardy Sk na 13,6 miliardy Sk. Pozitivní vývoj při výběru spotřebních daní, DPH a dovozní přirážky v říjnu znamenaly, že daňové úřady se v plnění příjmů státního r

ozpočtu v tomto měsíci přiblížily k plánovanému výběru na téměř 100 procent. Vážným je však schodek veřejných financí, který koncem třetího čtvrtletí narostl na 19 miliard Sk.

Přitom ještě koncem června to bylo jen 9,2 miliardy Sk. To znamená, že z pololetních 2,4 procenta HDP se zvýšil na 3,2 procenta HDP. Jen v říjnu celkový dluh vlády a FNM SR vzrostl o 4,8 miliardy Sk, na čemž se podepsalo zejména opožděné splácení dluhů za výstavbu dálnic. Cílem vlády sice je snížení podílu veřejných financí, ale podl

e analytiků dojde spíše k jejich nárůstu. Nedávná mise MMF odhadla deficit veřejných financí ke konci roku na 4,4 procenta HDP. Analytici z ING Barings očekávají tento deficit na úrovni 4 procent HDP.

Prohloubení schodku rozpočtového hospodaření veřejné správy ovlivňují především státní fondy sociálního zabezpečení. Jde zejména o Sociální pojišťovnu, jejíž výdaje valorizací důchodů rostou, ale její příjem z výběru pojistného klesá. Projevuje se i vliv nárůstu počtu nezaměstnaných, které už ostatní plátci d

aní a odvodů nejsou schopni uživit. Překročení patnáctiprocentní míry nezaměstnanosti je zřejmě hranicí, od níž se prohlubuje i deficit sociálních fondů. Pouze hospodaření samospráv obcí dosáhlo koncem září přebytek ve výši jedné miliardy korun, který je však o 0,4 miliardy Sk nižší než ve stejném loňském období. Obce však tím, že zabezpečují stálé platby, se musí snažit o plusové hospodaření.

Zdroj: HN z 2. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU