Nezaměstnanost na Slovensku má gigantické rozměry

02.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


V téměř neřešitelný problém se proměňuje nezaměstnanost ve Slovenské republice

V téměř neřešitelný problém se proměňuje nezaměstnanost ve Slovenské republice. V říjnu tu práci marně hledal každý šestý Slovák. V některých slovenských okresech však pracuje jen každý třetí práceschopný člověk.

Smutný rekordman Rimavská Sobota

Absolutně nejhorší situace je v okrese Rimavská Sobota. Říjnová nezaměstnanost tu vyskočila na bezmála čtyřicet procent. V některých oblastech je to však několikanásobně více. Výjimkou nejsou ani města a vesnice se sedmdesátiprocentní a vyšší nezaměstnaností. Smutným rekordmanem je Lipovectam práci hledá 81 procent lidí. Rimavská Sobota trpí totálním rozpadem zemědělské výroby, krachem pivovaru i cukrovaru a dalších podniků. Navíc v okrese sídlí početná romská ko

munita, která tvoří celou třetinu nezaměstnaných v této části Slovenska. Mnohem horší než samotný počet nezaměstnaných je fakt, že volná místa nejsou prakticky k dispozici.

Chodit na úřady práce se tak stává naprosto zbytečnou ztrátou času. Více než třicetiprocentní nezaměstnanost má kromě Rimavské Soboty ještě dalších pět okresů (např. Rožňava a Trebišov), nad hranici 25 % se ale pohybuje dalších čtrnáct slovenských okresů. Mezi ně patří Košický kraj, kde je bez práce celá čtvrtina ekonomicky aktivního oby

vatelstva. Vysoká nezaměstnanost na Košicku má jedinou příčinu: vážné problémy Východoslovenských železáren, které jsou tu naprosto dominantním zaměstnavatelem.

Bratislava světlá výjimka

Jedinou světlou výjimkou v tomto výčtu černých čísel je hlavní město Bratislava, kde se nezaměstnanost drží pod psychologicky důležitou desetiprocentní hranicí. Hlavní město Bratislava již tradičně nabízí více pracovních míst než jiné oblasti. Místa poskytují nejen státní úřady, ale i banky, televize, rozhlas nebo bratis

lavský chemický gigant Slovnaft. I ten má ovšem v poslední době vážné finanční problémy. Naznačuje to, že ani Bratislava by si relativně nízkou nezaměstnanost nemusela do budoucna udržet. "Bílými vránami" mezi slovenskými městy jsou i Myjava s Trenčínem, ten se drží nad vodou hlavně díky fungujícím oděvním závodům (OZETA). Nezaměstnanost se dotahuje k hranici osmi procent. Mnohem horší než samotná čísla jsou ale výhledy do budoucna. Ekonomové totiž zatím nevidí žádné "světlo na konci tunelu". Slovenská ekonomika prožívá snad nejhorší období v historii a její oživení se očekává nejdříve za rok.

Temné vyhlídky

Optimistické vyhlídky nenabízí ani slovenská centrální banka (NBS). "Do příštího roku se určitě situace o moc nezmění. Počet nezaměstnaných ale zůstane spíše tam, kde je," tvrdí guvernér NBS Marián Jusko. Důvod pro větší nezaměstnanost na Slovensku vidí šéf NBS i jinde. "Skupina lidí, kteří mají k práci trochu vlažnější vztah, je na Slovensku poněkud větší než v jiných zemích." Tvorbu nových pracovních

místzatím největší kámen úrazu by měl podpořit příliv zahraničních investic, s jejichž růstem vláda Mikuláše Dzurindy počítá.

Proto se snaží zprůhlednit ekonomické prostředí a vytvořit atmosféru důvěry, která je pro zahraniční investory zcela stěžejní. Právě taková důvěra byla za vlády Vladimíra Mečiara podle analytiků vážně narušena. Pokles nezaměstnanosti bude záviset i na tom, jak úspěšně a rychle proběhnou ekonomické reformy Dzurindova kabinetu. Atmosféra za našimi východními hranicemi ale naznačuje, ž

e slovenští občané už nejsou ochotni snášet politiku tzv. "utažených opasků" a záměry vlády přijímají velmi vlažně.

Zdroj: LN z 2. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU