Rusko si v ratingu velmi polepšilo

03.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Hospodářské rozdíly mezi reformními zeměmi se ani letos proti loňsku nezmenšily

Hospodářské rozdíly mezi reformními zeměmi se ani letos proti loňsku nezmenšily

Pětice reformně nejpokročilejších kandidátů na vstup do Evropské unie si v ratingu zahraničních ekonomů drží svůj primát. Na dalších místech ale nastaly značné posuny.

Ekonomičtí analytici, kteří sestavovali žebříček úspěšnosti jednotlivých reformních zemí, letos nejvíce překvapili svým hodnocením Ruska. To se navzdory stále nevalné hospodářské kondici v souhrnném ratingu vyhouplo z loňské dvaadvacáté hned na třináctou příčku. Transformační pokroky celkem 27 zemí střední a východ

ní Evropy a Střední Asie posuzovali, jako již tradičně na závěr roku, renomovaní experti pro Central European Economic Review, prestižní přílohu deníku The Wall Street Journal Europe (WSJE). Známkovali jednotlivé země od nejlepší "desítky" po nula bodů, a to v deseti různých kategoriích.

Česká republika se v žebříčku i letos drží na čtvrtém místě, třetí pozici si rovněž udrželo Polsko a do čela se dostalo Maďarsko, které loni sdílelo první místo se Slovinskem, nyní druhým. Maďaři vedou ve čtyřech kritériích, a to u kvality právního prostředí, měnové stability, produktivity a likvidity. Slovinci uspěli sice s nižším celkovým počtem bodů, zato excelují v kategoriích jako platební bilance, míra integrace do světové ekonomiky, politická stabilita a ekonomická s

íla. ČR vykazuje mezi všemi tranzitivními státy nejspolehlivější cenovou stabilitu a v tomto ohledu se daří též Litvě, Lotyšsku a Makedonii. Stále vysoký cenový růst naopak registrují v Bělorusku, Rusku, Rumunsku, Moldavsku a v některých středoasijských republikách. Výrazně se tím vzdalují výsledkům zemí zaujímajících čelo tabulky.

Analýza potvrzuje ohlášený nástup hospodářského oživení prakticky v celém reformním regionu. Hrubý domácí produkt tak zřejmě letos poklesl už jen v Bělorusku a ve válkou zubožené

Jugoslávii.

Již zmíněný relativní úspěch Ruska ekonomové přičítají hlavně podstatnému zlevnění rublu, které stimulovalo domácí výrobu. Pokud jde o jednotlivé zkoumané kategorie, pak stoupla hlavně celková ekonomická síla Ruska, ale také produktivita a již v příštím roce může tato země po mnohaleté recesi očekávat růst o 1,22 %.

Oslovení analytici, které CEER citovala, se v hodnocení zjištěných skutečností shodli, že rostoucí rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou pro ně "nepochopitelné".

Zdroj: HN z 3. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU