Finanční krize v Japonsku není překonána

14.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Japonský finanční systém prožívá historický zlom

Japonský finanční systém prožívá historický zlom. Nevedla k tomu ani tak vůle zúčastněných stran, jako zostření hospodářské soutěže ve světovém měřítku a z toho vyplývající nárůst investic do informačních technologií. Současně došlo k narušení struktur tradičního systému financí, průmyslu a obchodu, tzv. keiretsu. Tyto konglomeráty vyznačující se vzájemným propojením, pravidelně se scházejícími společnými grémii a vlastní bankou, která plnila funkci koordin

átora všech aktivit, se nyní rozpadají a s nimi se rozpadá jeden z hlavních pilířů dosavadního hospodářství země vycházejícího slunce.

Konkrétním projevem po spektakulárním zhroucení brokerského domů, Yamaichi a Sanyo, rok po nuceném zestátnění fakticky zkrachované Long-Term Credit Bank a poté, co stát otevřel kohoutky proudu dotací do pokladen téměř všech zbylých obchodních bank, se nyní rýsuje vytvoření tří finančních "megainstitutů". Spojením Bank Dai-Ichi Kangyo Bank, Industrial Bank of Japan a Fuji Ba

nk, které jsou obchodně propojeny s Dai-ichi Life Insurance a volně také s vedoucím brokerským domem Nomura Securitis, vzniká jedno uskupení.

Jádrem dalšího je svazek Sumitomo Bank se Sakura Bank s napojením na druhý největší brokerský dům v Japonsku Daiwa Securities a další instituce, což bude druhá "skála". Kolem třetího spojení Bank of Tokyo-Mitsubishi se Sanwa Bank se nyní roztáčí kolo spekulací o třetí alianci, ke které by mohla přibýt ještě Nomura Securities.

Pro Japonsko je typické, že ačkoli jsou tyto megafúze oslavovány jako znovuzrození finanční síly země vycházejícího slunce, není jejich úspěch v žádném případě jistý. Na rozdíl od obdobných fúzí třeba v USA také jejich příprava a realizace nezabírají měsíce, ale roky. Zvláště brizantní potenciál

skrývá skutečnost, mimo touhy po velikosti budoucí partnery nespojuje nic.

Vzhledem k tomu, že reorganizace japonského finančního systému a stále ještě nevyřešeným problémům v řadě průmyslových podniků, které se potýkají s přezaměstnaností, přebytečnými k

apacitami apod., bude restrukturalizace nyní urychlována.

Koncentrace v bankovnictví vytváří možnost zvyšování tlaku na příjemce úvěrů, aby pokračovali v reformách. Snížený počet úvěrových institucí nakonec povede i k vyčlenění "zdravého jádra" japonského průmyslu.

Pro malé a střední podniky však nejde o dobrou zprávu. Jako subdodavatelé průmyslových gigantů pocítí tlak k úsporným opatřením. Jak to bude vypadat v praxi, ukazuje revitalizační program pro Nissan. V jeho důsledku dochází k cenovému boji mezi subdodavateli, což znamená konec pro nejeden středostavovský podnik.

Zdroj: HN z 14. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU