Index mizérie poprvé sestavil ekonom Arthur Okun v roce 1960, kdy sečetl míru nezaměstnanosti a inflace. Na stránkách US Misery Index, je index mezérie USA aktualizován každý měsíc. V názorné tabulce jsou data od roku 1948 po současnost, i dle jednotlivých prezidentů.
Na konci roku 2012 měl index mizérie v USA hodnotu 9,54. Nejvíce index mizérie snížil Harry Truman (za období 1948-1952), a to z 13,63 % na 3,45 %, tj. o 10,18 %. Naopak nejvíce „index mizérie“ zvýšil prezidentského období prezidenta Richarda Nixona (za období 1969 až 1974), a to ze 7,80 % na 17,01 %, tj. o 9,21 %.
V přiložené tabulce máme data za rok 2012 v členských zemích EU (roční inflaci za rok 2012 a aktuální míru nezaměstnanosti ke konci roku 2012).
Každý máme jinou inflaci
Osobní inflace každého občana se od oficiálně zveřejněné inflace může výrazně lišit. Závisí na nákupních zvyklostech. Občané s nižšími příjmy mají zpravidla osobní inflaci vyšší, protože nejvíce v posledních měsících stoupají ceny energie a potravin. Nižší ceny některého spotřebního zboží se přitom rodinného rozpočtu těchto domácností nedotknou. Vyšší inflace nepřeje úsporám ani investicím. Při rodinném finančním plánování je vždy potřeba s inflací počítat.
Nejnižší míra inflace v roce 2012 z členských zemí EU byla ve Švédsku (0,9 %), Řecku (1,0 %) a Irsku (1,9 %). Pouze v těchto třech zemích byla inflace pod 2% hranicí.
Nejvyšší míra inflace v uvedeném období byla v Polsku (3,7 %), Slovensku (3,7 %), Estonsku (4,2 %) a Maďarsku (5,7 %). V těchto čtyřech zemích překročila inflace 3,5% hranici.
Všichni zaměstnanci a OSVČ svádí každoročně zápas s inflací, jestliže růst mzdy nebo zisku, je nižší než inflace, tak jsou na tom občané hůře, i když si nominálně polepšili. Při hodnocení životní úrovně rodiny je tedy potřeba zohledňovat veškeré daně a inflaci.
Nezaměstnanost je problém
Zatímco míra inflace se v členských zemích Evropské unie lišila o 4,8 % (rozdíl inflace ve Švédsku a Maďarsku), tak míra nezaměstnanosti se liší o 21,7 % (rozdíl v míře nezaměstnanosti v Rakousku a Španělsku). V jihoevropských členských zemích EU je míra nezaměstnanosti vážným problémem. Na konci roku 2012 byla míra nezaměstnanosti ve třech členských zemích EU vyšší než 15 %, v Portugalsku dosahovala nezaměstnanost 17,3 %, ve
Španělsku dokonce 26,1 % a Řecku 26,4 %. Aktivní politika zaměstnanosti je cílem všech evropských vlád.
Nejnižší nezaměstnanost je tradičně v Rakousku (4,7 %), Lucembursku (5,2 %), Německu (5,3 %) a Nizozemí (5,8 %).
Podpora zkrácených úvazků se vyplácí
Jedním z důvodů vyšší zaměstnanosti v Nizozemí nebo Německu je podpora zkrácených pracovních úvazků. Legislativní podpora zkrácených pracovních úvazků je přínosná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Produktivita práce zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je vysoká. Mnoho zaměstnanců ráda vyhledává tento typ pracovního úvazku, např. mladé maminky nebo tatínci, kteří chtějí skloubit kariéru a péči o děti, nebo občané v předdůchodovém věku, kteří rádi trošku zvolní pracovní tempo. Přibližně dvě třetiny nizozemských žen pracuje na zkrácený úvazek.
Nabízení práce na zkrácené pracovní úvazky a nabízení práce z domova je pro zaměstnavatele šancí, jak přilákat kvalitní odborníky, kteří potřebují i dostatek volného času. Nejvýkonnější jsou totiž spokojení zaměstnanci.
Česko má 11. nejnižší index mizérie
Index mizérie v Česku má hodnotu 10,6, což je jedenáctá nejnižší hodnota z členských zemí EU. Nejnižší index mizérie je v Rakousku (7,3), Německu (7,4), Lucembursku (8,1), Nizozemí (8,6), Švédsku (8,9) a Dánsku (9,8). Nejvyšší index mizérie je ve Španělsku (28,5), Řecku (27,4), Porgulsku (20,1) a Slovensku (18,4).
„Index mizérie“ v Evropě
| Země | Inflace (rok 2012) | Nezaměstnanost (ke konci roku 2012) | Index „mizérie“ |
|---|---|---|---|
|
Rakousko |
2,6 |
4,7 |
7,3 |
|
Německo |
2,1 |
5,3 |
7,4 |
|
Lucembursko |
2,9 |
5,2 |
8,1 |
|
Nizozemí |
2,8 |
5,8 |
8,6 |
|
Švédsko |
0,9 |
8,0 |
8,9 |
|
Dánsko |
2,4 |
7,4 |
9,8 |
|
Belgie |
2,6 |
7,4 |
10,0 |
|
Malta |
3,2 |
6,8 |
10,0 |
|
Rumunsko |
3,4 |
6,7 |
10,1 |
|
Velká Británie |
2,8 |
7,7 |
10,5 |
|
Česko |
3,5 |
7,1 |
10,6 |
|
Finsko |
3,2 |
8,0 |
11,2 |
|
Francie |
2,2 |
10,5 |
12,7 |
|
Slovinsko |
2,8 |
10,0 |
12,8 |
|
Estonsko |
4,2 |
9,9 |
14,1 |
|
Polsko |
3,7 |
10,4 |
14,1 |
|
Itálie |
3,3 |
11,3 |
14,6 |
|
Bulharsko |
2,4 |
12,3 |
14,7 |
|
Litva |
3,2 |
13,3 |
16,5 |
|
Irsko |
1,9 |
14,7 |
16,6 |
|
Lotyšsko |
2,3 |
14,4 |
16,7 |
|
Maďarsko |
5,7 |
11,1 |
16,8 |
|
Kypr |
3,1 |
14,6 |
17,7 |
|
Slovensko |
3,7 |
14,7 |
18,4 |
|
Portugalsko |
2,8 |
17,3 |
20,1 |
|
Řecko |
1,0 |
26,4 |
27,4 |
|
Španělsko |
2,4 |
26,1 |
28,5 |
Prameny: Eurostat: Most popular database tables: Unemployment rates and Inflation



Test Mitsubishi Outlander PHEV 4×4 Intense (2025): Čekání se vyplatilo
Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
