Na velmi negativním vnímání respondentů se podepsaly hlavně kampeličky a zásah státu v Investiční a Poštovní bance. Důvěra českých občanů k finančním institucím významně poklesla, a to přesto, že stát na jejich stabilizaci za posledního půl roku poskytl zhruba padesát miliard korun a další desítky miliard padnou na očištění IPB. Bankám a peněžním ústavům důvěřuje nyní jen 18 procent lidí, zatímco nedůvěru jim vyslovilo 79 procent dotázaný
ch. Vyplývá to z šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM), který se firma rozhodla provádět od krachu Kreditní banky a Agrobanky v roce 1996 vždy dvakrát ročně. Vedoucí projektu Alice Glasová upřesnila, že aktuální průzkum proběhl na přelomu června a července, tedy po uvalení nucené správy na IPB a převzetí jejích aktiv a pasiv Československou obchodní bankou a probírání dalších detailů osmimiliardového tunelu v Komerční bance. "Otázku jsme nepoložili přímo, ale domníváme se, že lidé toto hodnocení vztahovali k českým bankám, nikoliv k pobočkám či dcerám zahraničních institucí," dodala.Vzhledem k tomu, že pro bankovní podnikání je důvěra klientů základem existence, nemají to nyní tuzemští bankéři v ČR jednoduché. Jejich zahraniční kolegové se pohybují obvykle v příznivějším prostředí. "Eurobarometr, který měří náladu obyvatel k tomuto sektoru v zemích Evropské unie, ukazuje obvykle poměr důvěry a nedůvěry v opačném gardu než je u nás. Důvěru projevuje zhruba 70 procent respondentů," tvrdí Petr Z
ahradník ze společnosti Conseq Finance.Známá konzervativnost Čechů, která přes všechny otřesy sektoru udržela převážnou část vkladatelů v tuzemských institucích, se nyní bankéřům vrací méně příznivější stránkou. O svou důvěryhodnost budou muset tvrdě bojo
vat.Jiní odborníci, které včera náš list v souvislosti s výsledky průzkumu oslovil, poukázali na paradox, který v sobě zjištění IVVM obsahuje. "Lidé problém bankovního sektoru vnímají se zpožděním. Jeho současná situace by měla vzbuzoval lepší očekávání," říká Jindřich Svátek, analytik společnosti Raiffeisen Capital. Podle něj zlepšující se makroekonomické ukazatele, privatizace ČSOB a spořitelny a chystaný prodej Komerční banky vytvářejí lepší podmínky pro pozici peněžních ústavů. "Strategičtí investoři
budou při poskytování úvěrů přísnější, s výkonnější ekonomikou se zlepší splatnost úvěrů a tím i výsledky bank," dodal Svátek. Podobně hodnotí situaci i analytik Wood & Company Jiří Staník: "To nejhorší mají největší české banky za sebou, jejich výhled je rozhodně lepší než před třemi lety."Státní zásahy v klíčových českých bankách, které obhospodařují většinu vkladů, však podle průzkumu většinu lidí příliš neuklidnily. "Lidé situaci totiž hodnotí spíše pocitově než na základě faktů. Soudí i z osobních zkušeností z kampeliček, kam dali peníze kvůli vyšším úrokovým sazbám, což však nelze ztotožňovat s bankovním sektorem. Případně mohou být mezi odmítnutými klienty některých bank, jejichž úvěrovým kritériím nemuseli vyhovovat," vysvětluje možnou motivaci na
ladění respondentů Zahradník s tím, že zveřejnění tak negativních výsledků průzkumu může mít dopad na další prohloubení krize důvěry. "Nabídka bankovních služeb a situace různých bankovních domů k tomu totiž nedává důvod," dodal analytik Conseq Finance.Zdroj: HN z 02. 08. 2000