Finanční dopady zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč

Správné nastavení minimální mzdy je velmi důležité. Minimální mzda musí být dostatečnou motivací k výkonu i pomocné práce a současně musí být finančně únosná pro zaměstnavatele. Příliš vysoká minimální mzda nutí některé zaměstnavatele snižovat počet zaměstnanců. Od minimální mzdy se navíc odvíjí řada důležitých údajů pro daňové povinnosti.

O kolik stoupne čistá mzda?

V přiložené tabulce máme vypočítanou čistou mzdu bezdětného zaměstnance, který pracuje za minimální mzdu, v roce 2015 a v roce 2016. Výpočet čisté mzdy, kterou obdrží zaměstnanec, na svůj bankovní účet, si vypočítáme u navrhované minimální mzdy ve výši 9 900 Kč.

vlastní výpočet autora

Bezdětný zaměstnanec pracující za minimální mzdu by si finančně polepšil o 622 Kč.

Jak stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele?

Hrubá mzda není pro zaměstnavatele rozhodující, ale mzdové náklady, které jsou vyšší o 34 %. Zaměstnavatelé totiž odvádí za své zaměstnance 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění. Při zvýšení minimální mzdy o 700 Kč tedy stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele o 938 Kč. V přiložené tabulce máme proveden výpočet dle aktuálního stavu a u plánovaného zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč.

vlastní výpočet autora

OBZP by platily více

Jestliže projde úspěšně legislativním procesem návrh MPSV o zvýšení minimální mzdy, tak si finančně polepší i zdravotní pojišťovny. Proč? Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) totiž musí platit na zdravotním pojištění každý měsíc své zdravotní pojišťovně 13,5 % z minimální mzdy. V současné době platí OBZP do 8. dne následujícího měsíce 1 242 Kč. Při zvýšení minimální mzdy by to již bylo 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). Jako OBZP jsou v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny vedeni všichni občané, kteří nejsou zaměstnanci, OSVČ nebo státními pojištěnci (např. důchodci, děti, ženy na rodičovské dovolené, občané v evidenci úřadu práce).

Které daňové limity se změní?

Na nastavení minimální mzdy závisí i některé důležité daňové limity, např. jak vysoký musí být příjem pro uplatnění daňového bonusu nebo nad jaký příjem se daní důchody.

• Nárok na daňový bonus by při zvýšení minimální mzdy měl rodič, který by měl za rok 2016 roční příjmy vyšší než 59 400 Kč (9 900 Kč x 6). Daňový bonus může obdržet rodič, jehož daňová povinnost je nižší než uplatněné daňové zvýhodnění na děti.
• V Česku se důchody zdaňují výjimečně, pouze důchody nad 36násobek minimální mzdy. Při zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč by byly od daně z příjmu osvobozeny důchodu do roční částky 356 400 Kč (9 900 Kč x 36).