"Chcete si výhodně půjčit peníze na nový automobil nebo na stavbu a vybavení domu? Přestěhujte se do USA!" Asi tak by v dnešní době mohl znít inzerát na opravdu výhodné půjčky v tuzemském tisku. Přestože se banky od loňského roku snaží podmínky úvěrů pro občany zlepšit, tento typ služeb je stále v
plenkách a hluboko pod úrovní ekonomicky rozvinutých zemí. České bankovnictví je pozadu nejen co do rozsahu úvěrových služeb (Česká spořitelna a Komerční banka zatím vydaly jen necelých sedm tisíc jakési "dětské" obdoby kreditních karet), ale i co do komfortu.Dříve než budoucí klient dostane půjčku, musí podstoupit často velmi namáhavou proceduru, která si nic nezadá s křížovým výslechem. Potvrzení o zaměstnání a pravidelném, samozřejmě dostatečně vysokém příjmu, jsou v ČR jen vstupními kritérii pro podání žádosti o úvěr. K dalším patří shánění jednoho nebo dvou ručitelů, kteří budou ochotni projít stejnou lustrací. Pak budoucí klient musí zaplatit poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr (od 100 do 1000 Kč), a nezbývá než čekat.
O poznání složitější procedurou procházejí lidé, kteří chtějí půjčit vyšší částku, obvykle nad 100 až 500 tisíc korun, po nichž bude banka požadovat záruku. K žádosti a potvrzením od zaměstnavatele musí přidat obvykle výpis z trestního rejstříku, odhad zástavy nemovitosti
, výpis z katastru nemovitostí, doklad o vlastnictví, případně výpis z majetkového účtu v SCP či stavební povolení v případě, že si žadatel chce stavět. Ani po sehnání všech potřebných dokladů a zaplacení nutných poplatků však člověk nemá jistotu, že požadovanou půjčku skutečně dostane.Každá banka má totiž vlastní systém, podle něhož posuzuje bonitu klientů. A právě tato bonita je rozhodující. Určuje nejen to, jak vysokou půjčku může ten který žadatel dostat, ale ovlivňuje i výši úroků. Nejdůležitějšími kritérii pro výpočet bonity jsou samozřejmě čisté měsíční příjmy rodiny žadatele a kvalita zajištění úvěru. Jednoznačnou výhodu mají ti, kteří již u banky mají založený účet.
Zdroj: LN z 29. 2. 2000