ČR letos v konkurenceschopnosti zůstala na 31. místě ze 138

Hodnota indexu konkurenceschopnosti ČR se mírně zlepšila ze 4,69 na 4,72. Maximální hodnota je 7,0, vedoucí Švýcarsko vykazuje 5,81. ČR je tímto podle metodiky WEF 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU a nachází se mimo jiné před Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Portugalskem, Řeckem, Maltou či Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (30. místo).

Nejlepšího umístění dosáhla ČR v ukazatelích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25.), vyšší vzdělání (27.) a finanční trhy (27.). Relativně nejslabší je v kategoriích instituce (54.), velikost trhu (46.) a efektivita trhu práce (44.).

Proti minulému období se Česko zlepšilo u nadpoloviční většiny kritérií. Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání. Zhoršila se u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací.

Meziroční zhoršení inovací z převažující části vysvětluje nedostatek vědců a inženýrů. ČR se dále zhoršila u kooperace průmyslu s výzkumnou sférou a vládních nákupů hi-tech produktů. ČR si naopak polepšila v počtu podaných patentových žádostí, výdajích firem na výzkum a vývoj i v kvalitě vědecko-výzkumných institucí.

Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v delším období měla technologická připravenost, infrastruktura a makroekonomické prostředí. Technologická připravenost zahrnuje například dostupnost moderních teorií, přímé zahraniční investice či kvalitu a dostupnost internetu.

V delším období Česko nejvíce ztrácí v inovacích a vyspělosti podnikatelského prostředí. Tyto ukazatele však mají pro ČR, jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik tažených inovacemi, nejvyšší váhu. Podstatný podíl na zhoršení představuje i efektivita trhu práce, který zahrnuje údaje o flexibilitě při stanovování mezd, vlivu zdanění práce, nebo regulaci najímání a propouštění zaměstnanců.