Sociální pojištění z přivýdělku v roce 2017

13.10.2016 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Mnozí zaměstnanci si ke svému hlavnímu příjmu ze zaměstnaneckého poměru přivydělávají, ať už prací na dohody, formou zkráceného úvazku nebo samostatnou výdělečnou činností. Jak to bude s placením sociálního pojištění z přivýdělku v příštím roce?

Zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr odvádí ze svého hlavního zaměstnání sociální pojištění. To mimo jiné znamená, že mají nárok na nemocenské dávky a tato doba je jim započítávána do doby pojištění pro důchodové účely. Proto je pro zaměstnance výhodné mít přivýdělek, ze kterého se již sociální pojištění neplatí.

Kdy se sociální pojištění z přivýdělku neplatí?

Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti 2 499 Kč a méně, tak tento příjem nepodléhá platbě sociálního pojištění. Sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Praktický příklad

Pan Jelínek pracuje pro zaměstnavatele A na standardní smlouvu na dobu neurčitou, jeho hrubá mzda je 23 600 Kč. Dále si pan Jelínek přivydělává pro zaměstnavatele B na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč.

Pan Jelínek je sociálně pojištěn u zaměstnavatele A. V případě nemoci by měl nárok na nemocenské dávky a pro důchodové účely se mu počítá měsíční příjem 23 600 Kč. Z dohody o provedení práce pan Jelínek již sociální pojištění neplatí, neboť odměna je do limitu.

Kdyby si pan Jelínek přivydělával na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 001 Kč a více, tak by mu bylo sraženo sociální pojištění i z měsíční odměny na dohodu o provedení práce. V takovém případě by se panu Jelínkovi pro důchodové účely započítával příjem ve výši součtu hrubé mzdy a odměny z dohody o provedení práce, ale do doby pojištění pro důchodové účely by se panu Jelínkovi každý odpracovaný měsíc počítal jako jeden měsíc a nikoliv dva měsíce. Do doby pojištění pro důchodové účely se nemůže žádný měsíc počítat jako dva měsíce.

Samostatná výdělečná činnost

Jestliže je samostatná výdělečná činnost vykonávána při zaměstnání, tak je pro účely placení sociálního pojištění považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Za celý kalendářní rok 2017 bude limitem částka 67 756 Kč, zatímco za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč. Limitem je roční příjem snížený o výdaje, tedy hrubý zisk. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se limit poměrně snižuje. Za každý měsíc roku 2017, kdy nebude vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána, se limit poměrně sníží o 5 647 Kč (67 756 Kč: 12 měsíců, zaokrouhleno na koruny nahoru).

Praktický příklad

Zaměstnankyně paní Černá začne od 1. března 2017 vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Za březen až prosinec 2017 bude mít paní Černá příjmy 108 400 Kč a výdaje 54 600 Kč.

Hrubý zisk za rok 2017 bude tedy 53 800 Kč (108 400 Kč - 54 600 Kč). Limit pro neplacení sociálního pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti za 10 měsíců bude částka 56 462 Kč (67 756 Kč - 2 x 5 647 Kč). Protože paní Černá bude mít hrubý zisk z přivýdělku do limitu, tak ze samostatné výdělečné činnosti nebude platit sociální pojištění. Přesto však bude muset paní Černá doručit na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) "přehled o příjmech a výdajích za rok 2017".

Ze zkráceného úvazku se sociální pojištění platí vždy

Zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr, kteří si ještě přivydělávají pro jiného zaměstnavatele na zkrácený úvazek, z dosažené hrubé mzdy u druhého zaměstnavatele odvádí sociální pojištění bez ohledu na výši hrubé mzdy. Sociální pojištění se ze zkráceného úvazku vypočítává dle skutečně dosažené hrubé mzdy. Při výpočtu sociálního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako je tomu v případě zdravotního pojištění. Dopočet do minima se u zdravotního pojištění týká pouze zaměstnanců pracujících pouze na zkrácený úvazek, kteří mají hrubou mzdu nižší než minimální mzdu a kteří nejsou současně pro účely placení zdravotního pojištění považováni za státní pojištěnce.

Praktický příklad

Zaměstnanec Dvorský pracuje pro zaměstnavatele A za hrubou měsíční mzdu 27 000 Kč. Dále pracuje zaměstnanec Dvorský pro zaměstnavatele B na zkrácený úvazek za hrubou měsíční mzdu 7 000 Kč. Z hrubé mzdy ve výši 27 000 Kč je panu Dvorskému sraženo zaměstnavatelem A sociální pojištění ve výši 1 755 Kč (27 000 Kč x 6,5 %) a z hrubé mzdy 7 000 Kč je panu Dvorskému sraženo sociální pojištění zaměstnavatelem B ve výši 455 Kč (7 000 Kč x 6,5 %). Sociální pojištění navíc platí za pana Dvorského oba zaměstnavatelé ve výši 25 % z hrubé mzdy.