O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?

10.11.2017 | Michal Bureš, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Smrt a daně jsou jediné dvě jistoty, které v životě máme. Při pomyšlení na smrt nastává otázka, kdo váš majetek po smrti dostane. Jak tedy tuto situaci řešit? Co je pro vás nejvhodnější? Znáte dědickou smlouvu?

Dědictví lze řešit mnoha způsoby. Můžete věci darovat ještě za svého života. Ale to s sebou přináší rizika. Jak tedy řešit vaši pozůstalost?

My vám ukážeme 3 způsoby řešení vaší pozůstalosti:

  1. Dědění dle dědické posloupnosti
  2. Závěť
  3. Dědická smlouva

V dnešním článku se zaměříme na dědickou smlouvu. V minulých článcích jsme se zaměřili na závěť a dědickou posloupnost, která se uplatňuje tam, kde pozůstalost není ošetřena dědickou smlouvou, ani závětí.

Nebojte, dědická smlouva není smlouva s ďáblem

Dědická smlouva

Dědická daň

Předtím, než si něco řekneme o dědické smlouvě, si musíme říct, jakou výši má dědická daň. Prakticky žádnou, protože dědická daň byla formálně zrušena. Majetek, který zdědíte, ale musíte zahrnout do daně z příjmu. Nicméně jako dědic jste od daně osvobozen. Pokud jste dědicem, tak budete mít náklady spojené s platbou notáře (většinou část hodnoty majetku v jednotkách procent), případě poplatky spojené s odhady ceny majetku.

Dědická smlouva

Dědická smlouva má řadu výhod. První výhodou je, že má vždy přednost před závětí. To znamená, že pokud má zůstavitel sepsanou závěť a dědickou smlouvu, tak se dědictví řídí nejdříve dle dědické smlouvy a následně podle závěti.

Další výhodou dědické smlouvy je, že se jedná o dvoustranný právní vztah mezi zůstavitelem a dědicem (dědici), to znamená, že s dědickou smlouvou musí obě strany souhlasit a být informovány o každé její změně (na rozdíl od závěti). Rovněž zůstavitel může jako dědice určit třetí osobu. Je zde právní jistota, že to, na čem se domluví dědicové se zůstavitelem, bude naplněno. Dědickou smlouvou nicméně lze ošetřit maximálně ¾ majetku zůstavitele. Zbývající 1/4 se řeší v závěti nebo jde do dědického řízení.

Další její výhodou je, že poskytuje určitou volnost sepisovatelům, takže si v ní můžete stanovit různé podmínky (např. dostudování dědiců, dosažení určitého věku dědiců, či splnění dalších podmínek - např. postarání se o domácí mazlíčky).

Na rozdíl od závěti dává dědická smlouva více právní jistoty. Závěť může zůstavitel libovolně měnit, doplňovat nebo dovolat. U smlouvy je třeba, aby se na takovém jednání domluvil s druhou stranou.


Čtěte také:

Euro.cz - změny v dědickém právu

Jaké změny v dědictví přinesl občanský zákoník?

Kdy budete při prodeji nemovitosti platit daň?


Kdo může uzavřít dědickou smlouvu

Předpoklady dědické smlouvy jsou pro zůstavitele a dědice různé.

Podmínky pro zůstavitele jsou dvě:

  • Zletilost (je vyžadována vždy)
  • Svéprávnost (pokud je jí zbaven, tak za něj dědickou smlouvu může uzavřít opatrovník)

Ze strany dědice nejsou podmínky exaktně vymezeny, proto ji jde uzavírat na základě obecné způsobilosti k právním úkonům, tedy nabytím zletilosti.

Dědická smlouva musí být vždy v listinné formě a musí být napsána u notáře. V dědické smlouvě (ostatně jako v každé jiné) musí být uvedeno, kdo ji uzavírá, jaké smlouva bude mít následky a jakého majetku se přesně týká (například číslo pozemku z katastru nemovitostí, SPZ auta apod.). Při uzavírání smlouvy musí být všechny strany fyzicky přítomny. Nelze ji tedy uzavřít elektronicky, v zastoupení, ani korespondenčně.

Slovník pojmů

  • Dědické právo – vzniká smrtí zůstavitele. Zemře-li někdo před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí po něm a právo mnohdy přechází na potomky.
  • Dědic – po smrti mu připadá majetek.
  • Zůstavitel – člověk, který chce po smrti dědicům odkázat svůj majetek.
  • Odmítnutí dědictví – dědic má 30 dnů na odmítnutí dědictví.
  • Soupis pozůstalosti – seznam veškerého majetku zemřelého člověka, který vyhotovuje notář.

Pozor na děti!

Při dědické smlouvě nelze opomenout tzv. neopominutelné dědice, tedy potomky zemřelého, kteří nebyli vyděděni, nebo se sami dědictví nezřekli. Neopominutelný dědic, který se nenachází v dědické smlouvě a není vyděděn, ani se dědictví nezřekl, může následně vymáhat svůj podíl po ostatních dědicích. Pokud dítě (neopominutelný dědic) zemře před smrtí rodičů, tak jeho právo neopominutelného dědice přechází na jeho potomky. Každé nezletilé dítě má nárok na ¾ ze svého zákonného dědického podílu. V případě dospělého dítěte je nárok na minimálně ¼ zákonného dědického podílu.

Neposlušné dětičky já mám, vydědit je raději dám!

Vydědění je způsob, jak zabránit tomu, aby neopominutelní dědicové dědili (vaši potomci). Provádí se listinou, ale může být i součástí závěti. Podmínky pro vydědění jsou stanoveny Občanským zákoníkem. Lehce je zjednodušíme a shrneme do 4 bodů:

  1. Dědic neposkytl pomoc v nemoci, ve stáří a v dalších případech.
  2. Dědic neprojevuje opravdový zájem.
  3. Dědic byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k odnětí svobody na minimálně 1 rok.
  4. Dědic vede trvale nezřízený život.

Následky dědické smlouvy

Ihned po uzavření dědické smlouvy se prakticky nic neděje. Smlouva vstupuje v platnost v případě úmrtí zůstavitele, kdy se vypořádává dědictví na základě dědické smlouvy a následně závěti (pokud je sepsána), či se dědí dle zákona.

Nicméně dědická smlouva neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem. Může tedy majetek uvedený v dědické smlouvě darovat, či prodat. I po sepsání dědické smlouvy můžete v rámci dědického řízení majetek odmítnout, pokud se tohoto práva dědic v dědické smlouvě nevzdá. Majetek může zůstavitel na základě dědické smlouvy převést i za jeho života. Majetek musí být sepsán formou veřejné listiny (u notáře).

Příklad 1

Pan Varadínek chce veškerý svůj majetek převést na vnuka Viléma. Sepíše dědickou smlouvu o tom, že veškerý majetek odkazuje Vilémovi. Nicméně musí doložit, že jeho syn Hynek (otec Viléma) se zříká svého dědictví, protože se jedná o neopominutelného dědice. Jelikož dědickou smlouvou lze odkázat pouze ¾ majetku, tak navíc musí sepsat ještě závěť, kde bude rovněž uvedeno, že se syn zříká nároku na dědictví.

Příklad 2

Paní Haškovcová má 7 dětí a manžela. Manžel není otcem žádného dítěte. Její děti o ni 9 let nejeví zájem. Proto sepíše s manželem dědickou smlouvu, ve kterém mu odkáže veškerý svůj majetek. Dále své děti vydědí z toho důvodu, že o ni dlouhodobě nejeví zájem. Zapomněla ovšem, že měla sepsanou závěť ve které odkázala veškerý majetek šimpanzi Fábenovi ze zoologické zahrady. Po smrti paní Haškovcové se její majetek rozdělí ze 3/4 pro manžela (dle dědické smlouvy) a ¼ pro šimpanze Fábena. Její děti si mohou stěžovat, nicméně 9 let nezájmu je pádný důvod pro jejich vydědění.

Příklad 3

Manželé Tomáš a Lucie nemají děti. Mají majetek v podobě 10 milionů Kč. Sepíší spolu dědickou smlouvy, kde si navzájem odkáží celý svůj majetek. Lucie zákonně přinesla do vztahu 5 milionu Kč. Tomáš 1 milion Kč. Společné jmění manželů je odhadováno na 4 miliony Kč. Lucie náhle zemře. Do dědictví ze společného jmění manželů jdou 2 miliony. Další majetek, který vlastnila Lucie, v hodnotě 5 milionů Kč jde rovněž do dědického řízení. Dle dědické smlouvy jdou 3/4 majetku (tedy majetek v hodnotě 3/4, což je 4,5 milionu Kč) manželovi Tomášovi. Jelikož Lucie neměla napsanou závěť, tak se další majetek dědí dle dědické posloupnosti, dle které má manžel Tomáš nárok na polovinu majetku, tedy polovinu ze zbylého 1,5 milionu Kč (750 tis. Kč). Na druhou polovinu (750 tis. Kč) mají nárok Luciiny rodiče. Poplatky za služby notáře hradí dědicové.

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát 5 0.5

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.