Lednová inflace 2,2 procenta překonala očekávání analytiků i ČNB

Největší vliv na lednové meziroční zvyšování cenové hladiny měly podle ČSÚ potraviny a nealkoholické nápoje. Podražily zejména vejce, sýry, máslo, zelenina a pekárenské výrobky a obiloviny. V dopravě vzrostly ceny o 5,1 procenta, ceny pohonných hmot zrychlily růst na 11,6 ze 4,3 procenta v prosinci.

Zrychlení růstu cen u restaurací vypovídá o dodatečných efektech zavedení elektronické evidence tržeb (EET), upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Mírné překvapení podle něj přinesly ceny elektřiny a plynu, které se proti očekávání zvýšily. Rostly i ceny čistého nájemného, vodného a stočného. Podražily také léky a jejich doplatky, zdražilo i pojištění a finanční služby.

Vyšší meziroční inflace na začátku roku byla podle Rožumberského naposledy před pěti lety, kdy dosahovala 3,5 procenta. Rozsah jejího zvýšení byl ovšem v lednu menší než v posledních měsících loňského roku, dodal.

Podle analytiků bude rychlejší růst cen letos pokračovat, a to především v souvislosti s očekávaným růstem mezd a zavedením EET. Rostoucí inflační tlaky budou tak podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera motivovat ČNB k dřívějšímu ukončení kurzového závazku, a to zkraje druhého čtvrtletí.

Lednová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než ČNB očekávala v aktuální prognóze. V prosinci byla inflace 0,7 bodu nad prognózou, po čtyřech letech pohybu pod cílem ČNB se tak vrátila v samém závěru loňského roku na její dvouprocentní cíl.

Zveřejněná data představují mírně proinflační riziko prognózy ČNB, která předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny letošního roku, uvedl ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů ČNB Luboš Komárek. Podle této prognózy se inflace dále zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se bude k dvouprocentnímu cíli vracet shora.