Inspekce práce loni v ČR odhalila 2290 nelegálně zaměstnaných

Za porušení právních předpisů v souvislosti s kontrolami nelegálního zaměstnávání loni úřad uložil 725 pokut v celkové výši přesahující 75 milionů korun. Mezi nelegálně zaměstnanými cizinci byli i pracovníci Tádžikistánu, Thajska či Filipín. Lidé pracovali nelegálně nejčastěji v sektorech stavebnictví (20,2 procenta z celkového počtu), zpracovatelského průmyslu (14,2 procenta) a velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržby motorových vozidel (11 procent). \"Pouze nepatrný pokles počtu zjištěných nelegálně pracujících osob oproti předchozím letům zaznamenáváme v sektoru ubytování, stravování a pohostinství,\" uvedl Macíček.

Pracovníci z Ukrajiny byli hlavními aktéry i minulý týden při zásahu cizinecké policie v pražském skladu Internetového obchodu Rohlik.cz, kde policie zadržela 85 lidí, zatím rozhodla o vyhoštění 74. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci vízum, s nímž se mohou po tři měsíce pohybovat po EU jako turisté, nemohou s ním ale pracovat. Podle e-shopu to byli pracovníci polské agentury s polským vízem, ne jeho zaměstnanci.

Generální inspektor Hahn ČTK řekl, že občané Ukrajiny mají poměrně jednoduchý přístup do Polska a do Česka se pak často dostanou jako vysílaní zaměstnanci, tedy pracovníci, které zaměstnává polská firma a do ČR je vyšle pracovat na nějaké zakázce. Otázka ale podle něj je, zda skutečně jde o vysílané zaměstnance, nebo o zastřené agenturní zaměstnávání.

\"Kdyby třeba přišel do Polska před čtyřmi měsíci, čtyři měsíce tam byl zaměstnán u stavební firmy a ta firma tady získala kontrakt, dejme tomu na měsíční působení, umím uvěřit tomu, že to je vysílaný zaměstnanec. Ale jestli ten ukrajinský občan přímo z Ukrajiny přicestoval přes polské území do České republiky, tady mu někdo dal doklady, které vypadají tak, že to je vysílaný zaměstnanec, ale v Polsku neodpracoval ani jednu směnu, to je něco jiného,\" řekl Hahn.

Macíček uvedl, že podle oblastních inspektorátů práce bývají doklady vyhotoveny často přímo v Česku a dotyční zaměstnanci mnohdy ani nevstoupí na území státu, ze kterého jsou údajně vysláni. \"Stejně tak v případě „vysílajících\" subjektů je podezření, že jsou založeny ryze účelově, nebo již reálně nevykazují žádnou činnost,\" uvedl Macíček.

Výsledky kontrol podle něj potvrdily, že přibývá využívání zastřeného agenturního zaměstnávání, a to zejména u cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Úřad v druhé polovině loňského roku přistoupil k mimořádné kontrolní akci zaměřené na skryté agenturní zaměstnání a uskutečnil 296 kontrol, většinou ve spolupráci s cizineckou policií. Odhalil při nich při výkonu nelegální práce 187 lidí. Čtyři z nich byli Češi a další čtyři občané EU.

\"Ve 179 případech se pak jednalo o výkon nelegální práce cizinců - občanů třetích zemí. V rámci kontrol zastřeného agenturního zaměstnávání bylo zjištěno zprostředkování zaměstnání bez povolení u 110 subjektů,\" uvedl Macíček. Za zprostředkování zaměstnání bez povolení k zaměstnání uložil loni SÚIP 81 pokut v celkové výši přesahující 8,5 milionu korun.