Byl kurzový závazek brzdou investic do produktivity?

10.04.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Ukončení kurzovního závazku proběhlo tak klidně, že o horské dráze při pohybech kurzu o pár desetníků hovořili jen opravdoví zoufalci. Použít hyperbolu, která by se hodila na to, co předvedl v roce 2015 po nečekaném uvolnění kurzu výkyvu švýcarský frank (zhodnocení přes 40 %), na českou korunu, která se hnula včera maximálně o 1,7 %, je skoro legrační.

V zahraničí bylo prozatím až překvapivě hladké zvládnutí přechodu na řízený plovoucí kurz hodnoceno velmi příznivě, viz například Bloomberg nebo Financial Times.

ČNB si přitom vyzkoušela za poslední čtvrtstoletí několik kurzových režimů, od fixního kurzu s minimálním rozptylem, přes rozšíření pásma na plus/mínus 7,5 %, následně přechod na plovoucí kurz. Pak je tady kurzový závazek v listopadu 2013 a od včerejška řízený float, bez explicitně deklarovaného koridoru, po jehož opuštění bude ČNB intervenovat. Viceguvernér Tomšík má na webu ČNB čerstvou prezentaci (na úplně jiné téma), z níž si s poděkováním dovolím pár grafů v dnešním Oku použít.

První ilustruje obecnou tendenci koruny zhruba od začátku tisíciletí nominálně zpevňovat, ovšem s velkými výkyvy. Třeba 25. 6. 2007 byl kurz koruny 28,680 CZK/EUR, aby během jednoho roku koruna zpevnila na dosud rekordních 23,221 (14. 7. 2008), a za půl roku na to zase oslabila až k hranici 29 korun (28,972 k 16. 2. 2009). Takhle velké výkyvy trhy v příštím období v horizontu jednoho roku neočekávají ani náhodou, podle forvardů soudě.

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.