Záložny podle Vrzala podnikaly nestandardní a riskantní obchody. Například Živnostenské Spořitelní a Úvěrní družstvo koupilo přes svou dceřinou společnost banku v Lotyšsku. Svolení tamní centrální banky přitom nemělo.
Poskytování peněz v rozporu se zákonem nebo nestandardní operace přes dceřiné společnosti patří mezi nejčastější přestupky záložen. "Kampelička či její dcera například prodala pozemek v hodnotě desítek či stovek miliónů s odloženou splatností pět let a pozemek se převedl v katastru nemovitostí," uvedl Vrzal. Z 80 fungujících kampeliček je jich sedm v nucené správě a další čtyři mají omezenou činnost. Kampeličky ve "zvláštním režimu" blokují z celkových 11 miliard korun vkladů téměř devět miliard, píše MfD.
Činností představenstev záložen, které skončily v nucené správě, se zabývá i policie. "Myslím, že není záložna v nucené správě, u níž bychom nepodávali trestní oznámení," dodal ředitel Vrzal s tím, že některé osoby byly již vzaty do vazby.
Zdroj: ČTK