Africký mor prasat měli dva divočáci na Zlínsku

V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda by se do oblasti pouze nastěhovala jiná divoká prasata.

Nákaza není přenosná na lidi, mohou být ale jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase. Lidé, kteří naleznou uhynulé prase, by to měli v každé případě nahlásit veterinářům. Měli by si dát pozor na zanesení infekce do domácích chovů.

Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni. Na Slovensku, ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáči nakazili, veterináři nevědí.

V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Veterináři ale dlouhodobě upozorňovali na to, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření podařilo zastavit. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto již dříve zahájili monitoring divokých prasat, vyšetřovali uhynulá zvířata.

Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Jde o akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou.

Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti nákaze neexistuje.

V případě přenosu choroby do chovu budou veterináři k utrácení používat elektrické kleště, v případě malých selat pak plyn. Chovatelé by podobně jako u ptačí chřipky dostali od státu za utracená zvířata kompenzace.

drh rot