Jednota navzdory veterinářům vyzvala k lovu divokých prasat

Podle člena vedení jednoty Miloše Ježka ale zkušenosti pobaltských myslivců ukazují, že lov v širším okolí je naopak nutný. \"Podle zkušeností z pobaltských států, kde se africký mor prasat vyskytuje od roku 2014, předpokládáme velice rychlé šíření viru. Neexistují účinná opatření k zabránění šíření viru, s výjimkou totální depopulace černé zvěře,\" uvedla jednota. \"Masivní rozšíření nákazy sebou přinese mnoho negativních jevů. Rozsáhlými opatřeními budou postihnuti zemědělci, myslivci i zpracovatelé masa,\" dodala jednota, která zastupuje 62.000 myslivců.

Jednota vyzvala své členy, aby začali více lovit divoká prasata. S méně hustou populací divočáků se zmenší pravděpodobnost přenosu viru, soudí. \"Zkušenosti z Pobaltí ukazují, že limitující hodnota je pět kusů divokých prasat na 1000 ha. V oblastech s vyšší hustotou dochází k téměř stoprocentní úmrtnosti divokých prasat a rychlému postupu virů,\" dodala v prohlášení.

Africký mor prasat byl zjištěn u dvou uhynulých divočáků na okraji Zlína. V blízkosti nálezu je podnik, který na dvou místech chová 5000 prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití chovu. V Česku se africký mor prasat objevil poprvé. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty.

Veterináři stanovili, že v kruhu o poloměru deseti kilometrů od nálezu postižených divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků veterináři neplánují, podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda by se do oblasti jen nastěhovala jiná divoká prasata.

Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy. \"Bohužel, a pobaltští kolegové nám toto potvrzují, že v tomto případě se nejedná o účinná opatření. Naopak je nutné podpořit lov v širším okolí,\" upozornil Ježek.

Nákaza není přenosná na lidi, mohou být ale jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase. Lidé, kteří naleznou uhynulé prase, by to měli hned nahlásit veterinářům.