Záložny nemusely ztratit tolik miliard

Šéfové kampeliček a jejich dceřiných společností, z kterých se ztratily miliardy korun členských vkladů, měli donedávna příliš volnosti při provádění nestandardních operací. "Úřad pro dohled nad družstevními záložnami nepracoval dobře. Kroky, které přišly po výměně jeho šéfa, měly přijít dříve, protože v řadě případů byly k dispozici informace opravňující zasáhnout. Ztrátám se asi zamezit nedalo, ale nemuselo uniknout tolik peněz," soudí mluvčí ministra financí Libo

Vlna nucených správ přišla až loni na podzim, kdy ministr financí Pavel Mertlík jmenoval do čela úřadu Iva Vrzala. Před Mertlíkem nesli odpovědnosti za jmenování šéfa úřadu ministři Ivo Svoboda, Ivan Pilip a Ivan Kočárník.

Z 80 aktivních kampeliček jich je sedm v nucené správě a u dalších čtyř trvá omezení činnosti. Zhruba z 11 miliard vkladů však kampeličky ve "zvláštním režimu" blokují téměř devět miliard korun, které reprezentují více než 80 procent všech lidí, kteří svěřili do kampeličky peníze

Nucení správci, kteří hledají odpověď na otázku, kam peníze zmizely, se potýkají s řadou překážek. Kromě špatně vedeného účetnictví a spletitých vazeb mezi kampeličkami a jejich dceřinými společnostmi musí čelit i fyzickým výhružkám.

Nejčastějšími "prohřešky" kampeliček, které se dostaly do nucené správy, jsou nedostatek hotovosti, na výplatu vkladů, poskytování peněz v rozporu se zákonem či stanovami záložny, nestandardní operace přes dceřiné společnosti. Kampeličky nabízely i vysoké úrokové sazby, které