Je dobré znát plat kolegů?

16.01.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Je v pořádku, aby se ve firmě vědělo, jak velkou má kdo výplatu, nebo ti, co vědí, si mají raději zamknout ústa? A znáte vy plat svých kolegů a snažíte se to dozvědět?

Je to zapeklité. Někteří lidé tvrdí, že by vše mělo být průzračné a čisté a každý by měl také vědět, jak velký má plat jeho kolega, ajťák odvedle a manažeři firmy. Ale nedělá to mezi lidmi spíš zlou krev? Odborníci na to mají různé názory.

Nejsilnější cit zaměstnance

Platí to nejspíš odpradávna – kolegů se neptáme na jejich náboženskou víru, politické sympatie a taky na výplatu. Ty dva první atributy snad, ale výše mzdy by už prý být tajná neměla a časem se k této transparentnosti přihlásí každý podnik. Pak prý bude totiž spravedlivější odměňování a zaměstnanci budou angažovanější.

Otázka zní, zdali jsou na to zaměstnanci i zaměstnavatelé (v podobě jejich šéf)ů připraveni. Lidé většinou o výši výplaty nemluví, protože mají strach. Není to nějaká konkrétní obava, ale strach z toho, co by se mohlo stát, kdyby se to vědělo. Nikdo s tím totiž nemá vůbec žádné zkušenosti a fakt, že se o výši odměn v podnicích nemluví, nebo je to úplné tabu, ten prostě funguje. Na druhé straně si ale mnoho lidí v tomto modelu myslí, že jejich odměňování je nespravedlivé. Nemají důkazy, jsou to negativní spekulace. A podle expertů je to ta nejsilnější záporná emoce, kterou cítí až polovina zaměstnanců.

Transparentnost zvítězí?

Podle odborníků tabu zatajení platu už dlouho nemůže vydržet. Dnešní nejmladší generace zaměstnanců se totiž nebojí na výši mzdy jasně a přímo odpovědět. Určitě ji za tabu nepovažuje. Své práce si váží a chce za ní dostat přiměřeně zaplaceno. Co by se tedy mělo tajit?

Utajení výše výplaty má ale své přívržence, kteří říkají, že je to riziko. Transparentní firmy nepočítají s tím, že lidé nejsou stejní, navíc bývají jejich povahy komplikované. K tomu má každý odlišný žebříček hodnot, jiný metr na správnost a oprávněnosti odměny, odlišné hodnocení své a cizí motivace a výkonu. Pokud vezmeme dva platy, pak jsou buď stejné, nebo odlišné. Přitom ale v sobě zahrnují hodnocení mnoha faktorů od objektivních, až po čistě subjektivní. Je v nich tedy výkon, schopnosti, ale třeba i sympatie a loajalita, což se ale velmi obtížně vysvětluje. Proto například psychologové říkají, že vědět více vždy neznamená lépe. Některé informace ve firmě by tedy měly stále zůstat důvěrné.

Zásadní argument - závist

Druhá strana je ale o potřebě transparentnosti také přesvědčena, ale omezuje ji například na tarifní hodnocení. V průmyslu jsou zaměstnanci odměňováni tarifními mzdami a každý ví, kolik kolega na podobné pozici přibližně vydělává. A skutečně dochází i k tomu, ž si pracovníci navzájem kontrolují, zdali měli zaplaceny všechny své nároky. U lidí na vyšších pozicích dochází také ke srovnávání, takže je hned jasné, kdo je úspěšnější. Ale jsou lidé, kteří o mzdě nehovoří, je jim to nepříjemné a nepovažují to za slušné. A zásadní argument je závist, která je v českých zemích velmi rozšířená.

A připomeňme, že existují podniky, které firmy dokonce zakazují o výši mzdy svým pracovníkům mluvit. Ovšem zákoník práce ani jiný právní předpis zaměstnanci výslovně nic takového neukládá. Mlčenlivost o výši příjmu je vždy interní a patrně ani ne oficiální směrnice, která platí mezi jednotlivými zaměstnanci. Jinak by si takový pracovník nemohl vzít ani půjčku v bance, protože by nemohl hovořit o své mzdě. Uvidíme tedy, jak to s transparentností mezd dopadne, zdá se, že vítězem bude čas.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 7 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.