Kommersant: Gazprom bude potřebovat ukrajinský plynovod i v 2020

20.03.2018 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Moskva 20. března (ČTK) - Ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude potřebovat ukrajinskou plynovodní síť i v roce 2020, po skončení platnosti tranzitní dohody. Infrastruktura v Evropské unii totiž nebude připravena pro odběr plynu z projektu Nord Stream 2, uvedl dnes server ruského listu Kommersant.

V závěru roku 2019, kdy vyprší platnost dohody o tranzitu ruského plynu, bude Gazprom s to posílat přes Nord Stream 2 maximálně 34 miliard metrů krychlových plynu ročně, zatímco projektovaná kapacita je 55 miliard. Z tohoto pohledu se uzavření nové smlouvy s Ukrajinou jeví jako nevyhnutelné, píše list.

Plynovod Eugal, který má na Nord Stream 2 navazovat a vést z pobřeží Baltského moře do Polska a České republiky, bude zřejmě dokončen až v závěru roku 2020. Uvedl to německý provozovatel plynovodů Gascade, stěžejní vlastník Eugalu.

V roce 2009 podepsaly Gazprom a Naftogaz dvě smlouvy o plynu. Jedna se týkala dodávek ruského plynu pro Ukrajinu a druhá tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Obě smlouvy jsou platné do 31. prosince 2019.

Vzhledem k tomu, že plynovod Nord Stream 2 nebude po tomto datu možné plně využít, neexistuje podle listu ani teoretická možnost, že by Gazprom tranzitní dohodu s Ukrajinou minimálně na rok 2020 nepotřeboval. Gazprom zprávu odmítl komentovat.

Gazprom kromě projektu Nord Stream 2 plánuje rovněž vybudování minimálně jedné větvě plynovodu TurkStream, která by přepravovala ruský plyn do jižní Evropy. Podle zprávy agentury Reuters z počátku března se mu však zatím nepodařilo dosáhnout konečné dohody s Tureckem. Kromě toho Bulharsko, Srbsko a Maďarsko je teprve ve fázi počátku výběrových řízení na výstavbu.

List spočítal, že Gazprom bude muset v roce 2020 přepravit přes Ukrajinu až 43 miliard metrů krychlových plynu, a to mu plynovody, které má k dispozici, zřejmě neumožní. Pokud se mu nepodaří objem sjednaných dodávek splnit, poruší dlouhodobé smlouvy s odběrateli, což může mít za následek pokuty a ztrátu miliard dolarů, píše Kommersant.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK