Syndrom nemocných domů (10)

17.04.2018 | , Finance.cz
BYDLENÍ


Nemocné domy, ve kterých se většina lidí roznemůže, a trpí SBS (sick building syndrome), někdo samozřejmě také vymýšlí, navrhuje a kreslí. Pojďme se nyní podívat na problém z hlediska architektury.

Základní otázkou, kterou si asi položí asi každý, je otázka důvodu nemocných budov. Jistě nemůžeme nikoho nařknout z toho, že nemocný dům navrhnul schválně. Podle odborníků je třeba rozlišovat nemocné budovy původní, stávající a novostavby. U stávající budovy je třeba „nezdravé“ vlivy odstranit pomocí všech dostupných prostředků. Novostavba by podle všech stávajících norem neměla s tímto syndromem vůbec vzniknout. Pokud ovšem všechny zúčastněné strany a profese odvedou dobře svoji práci, od stavebního průzkumu, přes projektovou dokumentaci, až po precizní realizaci. Jestliže některý krok obejdeme, záměrně nebo z neznalosti, pak může k syndromu nemocných budov dojít.


Seriál o nemocných domech


Statečnost architekta

Je ale skutečně možné se syndromu nemocných domů vyhnout jen na všech stranách dobře odvedenou prací? Existují přece obchodní řetězce, jejichž pobočky jsou uzavřené budovy bez oken, s umělým větráním. Jsou si podobné jako vejce vejci. U těchto nových budov by podle odborníků rozhodně nemělo dojít k chybnému řešení, i když je projektantovi např. investorem vnuceno. Takovou práci totiž může následně těžko obhájit při případném právním sporu a postihy mohou jít daleko nad rámec honoráře projektanta. A pokud tato alternativa nastane, je na každém projektantovi, zda je ochoten podstoupit tato rizika za stávající honorář. Když dokáže zadání ovlivnit tak, že je akceptovatelné a v „normě“, může mluvit o osvíceném investorovi. Pokud změny neprosadí, je už na jeho statečnosti, zda dokáže takovou práci odmítnout.

No, a pokud je někde zřejmá překážka, která brání povolení špatně koncipované stavby, potom by k povolení vůbec nemělo dojít. A jestliže je možné sporné body odstranit, povolení je bez problémů možné vydat. Další variantou je, že povolení nebude vydáno vůbec. I zde záleží poctivosti a kvalitní práci dotčených orgánů a úředníků. A proč se tak občas neděje, to si jistě každý domyslí sám.

Kdy je nemocný dům?

(foto: Shutterstock)

Peníze až v první řadě

Budovy bez oken ale nemusí být automaticky nemocné. Zde záleží hodně na tom, zda je v těchto prostorech pohyb lidí přechodný nebo trvalý. Zcela uzavřené prostory jsou podle expertů totiž jen jedním z mnoha faktorů SBS. A je pak otázkou, jak jsou tyto prostory řešeny stran větrání, klimatizace, rekuperace, osvětlení umělého a denního, použitých materiálů, geopatogenních zón, přítomnosti radonu a dalších vlivů. Zcela uzavřené prostory při kvalitním řešení tedy nemusí být vždy synonymem pro SBS.

Celý problém se tedy opět točí kolem peněz. V praxi je samozřejmě levnější přebrat zažitý, i když špatný model, než vymýšlet „zdravější“ řešení. Zažitá řešení lze totiž snadno aplikovat. Ale tato řešení nemusí vyhovět novelizovaným požadavkům na povinné dokumenty a normy, které se mění v čase a stále přitvrzují např. v požadavcích na energetickou náročnost. Tato kritéria tedy nemusí zažité modely po určitém čase splňovat. A pokud je podle odborníků model nový, nemůže být „zdravější“ na oko, ale musí být zdravější opravdu. Jestliže je výrazně dražší, potom se vstupní investice bude vracet delší dobu. A když investor nepočítá s delším používáním, naprosto jistě sáhne k levnější formě konstrukce budovy. Pořád pomyslně potěžkáváme starou rovnici cena / výkon.

Ideální supermarket?

Může být ale hala, ve které je skladováno a neustále měněno zboží, lidé chodí nakupovat a pracovníci tam tráví čas až do nočních hodin, příjemným prostředím pro zaměstnance? Podle expertů vždy záleží na účelu stavby. Supermarket může být vzdušný a prostorný, s přemírou denního osvětlení, dostatečnou výměnou vzduchu a jeho kvalitou, atd. Ale supermarket taky potřebuje zóny, které jsou dány provozem a jsou nezbytné. V úseku chladicích boxů bude možná návštěvníkům nechtěná zima, v úseku ohřívání potravin bude zase teplo, u zvířecího krmiva bude cítit pach granulí… A tak se většinou postupuje velmi pragmaticky, a musí se respektovat normy. Na pocity se zde moc nehraje. A to se týká i hal průmyslových výrob. Většinou se zde řídí provozními náležitostmi a to lidské hledisko by měly zajistit normy, které určují kvalitu prostředí dle daného provozu, množství lidí v něm, osvětlení, kvalitě vzduchu. Ty by měly být dodržovány, zaměstnanci by je měli znát a v případě nesrovnalostí by se měli ozvat. To se však děje málokdy.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0.5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.