Syndrom nemocných domů (13)

09.05.2018 | , Finance.cz
BYDLENÍ


I domy mohou trpět nemocemi. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy zdravotní potíže způsobí i vám. Na co si dát rozhodně pozor?

V předcházejících dílech jsme popisovali syndrom nemocných domů (sick buildings syndrom – SBS) a jakými nemocemi můžeme trpět, pokud v nich budeme pracovat nebo bydlet. Ale zcela nesilně k tématu také patří náš životní styl, tedy co jíme, jakou používáme kosmetiku, nebo jaké chemikálie nám usnadňují například uklízení.

Potraviny, kosmetika, úklid, obaly

Pokud z celé směsi látek, které na nás působí, vyjmeme potraviny, můžeme se uklidnit. Ty jsou u nás dobře regulované a je u nich hodně dobrá kontrola. Taky snad nikdo nemá zálibu v hnijících nebo jinak napadených potravinách, které by mu mohly ublížit. Jiné je to s kosmetikou. Aby byla kůže hedvábná na dotek, přidávají se do kosmetiky solutany. Aby se nekazila, jsou tam parabeny, a pak různé umělé vůně. To už je komplex látek, které sice zpříjemňují používání kosmetiky, ale přilévají se k chemickému koktejlu, jemuž jsme vystaveni.

A pokračujme dál úklidem – všechny koberce a textilie jsou napuštěny povrchovými surfaktanty. Když něco vylijete na ubrus, tak se to nevsákne, ale zůstane to na povrchu. Můžete to utřít, a flek zmizí. Stejnou úpravu mají sedačky. Špína se nezažere a lehce ji odstraníte. To jsou pro změnu fluorované látky. Takže kromě již zmíněného chloru a bromu zde máme fluor. I ten má „vytrvalé" - perzistentní molekuly. Část těchto látek budeme dýchat, protože se dostávají do ovzduší, část se bude otírat a budou se tak uvolňovat jejich částice. Část z nich se nám dostane do těla přes kůži. A budeme je pravděpodobně i jíst, protože tyto perfluorované látky se používají i na úpravu povrchu obalů, do kterých si balíme potraviny. Třeba sáčky ve fastfoodech jsou potaženy hmotou, která zabraňuje tomu, aby prosákl obsah. Stejné je to s polystyrenovými krabičkami, do kterých se dává jídlo. Ve všech fóliích, ve kterých se prodávají potraviny, jsou tyto typy látek.

Hon na zakázané látky

Už jsme se zmínili o zpomalovačích hoření v polystyrenu, který se používá ve stavebnictví k izolacím. Asi před deseti lety byly některé specifické typy zpomalovačů zakázány. Jenže výrobcům legislativa ukládá, že v něm zpomalovače hoření být musí. Tak je třeba najít zase jinou cestu – bromovanou molekulu, která ještě není zakázaná. Pak se zakáže i ta. A nahradí se další podobnou. A protože každý z producentů má vlastní výzkum, přijde s trochu odlišnou variantou. Takže zatímco před třiceti lety se používala jedna, dnes už jsou to desítky dalších variant. A instituce, které je hlídají, o tom neví, protože továrny nejsou povinné sdělovat, co do výrobku všechno dávají. Musí vyhovovat aktuální legislativě, ale to před padesáti lety vyhovovalo i DDT.

Syndrom nemocného domu, pasivní domy a životní styl

zdroj: Shutterstock

Instituce zabývající se enviromentální kontrolou se za těmito výrobky tak trochu honí. Sledují, co se vlastně aktuálně používá, případně čeho rostou koncentrace. Štěstím pro nás všechny je fakt, že tyto látky už nejsou natolik perzistentní a rozkládají se rychleji.

Dá se s tím něco dělat?

Odpověď je jednoduchá: dá. Instituce hlídající životní prostředí informují politiky, oni už se obracejí na ně. Svět propojil internet a lidé si sdělují nejnovější poznatky, klade se důraz na osvětu a prevenci, vše se medializuje, abychom nebyli zcela bez informací, když se něco uvede na trh. Ale vždycky to bude souboj s byznysem. Ale firmy si už dávají na svou pověst pozor. Pokud se něco ukáže jako problém, velké podniky nečekají na to, až se to zakáže. Jakmile mají signál třeba na problémovou látku, zpravidla se už samy posunou dál a udělají si reklamu s tím, že oni už tuto látku nepoužívají.

Pasívní domy – ano, či ne?

Úsporné pasivní domy vypadají jako bezvadný nápad – energeticky úsporná cirkulace vzduchu. Ale musíme si uvědomit, že se zde cirkuluje vše, co se z prostředí uvolní. Jsou tam sice různé filtry, které zachycují třeba mikroby, ale dokážou zachytit všechny škodlivé chemické látky, které v tom prostředí jsou? Je hodně diskuzí, nakolik jsou pasívní domy a jejich „nevětrání“skutečně zdravé. Nevětrání totiž znamená závislost na klimatizaci. A jsme znovu u SBS. Bylo by asi zajímavé zjistit, co za koktejl chemických látek je odčerpáván ven z klimatizovaných místností. Tam je totiž krom ovzduší i to, co vydýchává budova. Obecně mají podle odborníků nové domy daleko horší ovzduší, než je v domech starých, kde se používaly klasické technologie. Závěr - čím víc moderních technologií v domě je, tím víc je tam zdrojů nezdravých látek.


Čtěte také:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.