Syndrom nemocných domů (16)

29.05.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Kvalita životního prostředí nás zajímá stále víc také proto, že už nejde jen o výfuky aut, pálení PET láhví v kamnech, nebo černě kouřící komíny spalovny. Sami se obklopujeme, nebo třeba stavíme z materiálů, které sice prošly bezpečnostními testy, ale pokud je jich víc, nedokážeme říct, zdali nejsou komplexně nebezpečné. I to se týká problematiky nemocných domů, a jak se zdá, zcela zásadně to ovlivňuje naše zdraví.

V minulých dílech jsme zmínily zákazy např. stavebních prvků, ve kterých jsou použity v jisté formě halogeny – chlor, brom nebo fluor. To však nejsou jediné látky, o kterých teď odborníci mluví se vztyčeným prstem.

Seriál o nemocných domech

Účtenky

Hodně se v poslední době hovoří třeba o ftalátech. Ty se používají jako změkčovače plastů. Nebo o bisfenolech. Například bisfenol A, který se používá při výrobě polykarbonátů, nebo termocitlivého papíru, na který se tisknou účtenky. Bisfenol A zvyšuje riziko rakoviny, má dopady na lidskou imunitu nebo mužskou plodnost. Dříve byl nalezen i v lahvích na vodu nebo kojeneckých lahvích, dnes je daleko přísněji sledován hlavně v produktech pro děti, které se ho hůře zbavují, nebo u skupin, kterým hrozí pracovní expozice bisfenolu. A právě bisfenol A byl po zákazu sice nahrazen bisfenolem S nebo F, ale jejich účinky nejsou zřejmě o nic lepší.

Bisfenol člověk vyloučí močí, ale nesmí mu být vystaven dlouhodobě. Například pokladní v supermarketech berou do rukou účtenky každou minutu. Ty samozřejmě bisfenol taky vyloučí močí, ale okamžitě zase doplní jeho novou expozicí, takže koncentrace zůstává vysoká. Těmto látkám odborníci říkají pseudopersistentní. Rozkládají i vylučují se snadno, ale stále se doplňují z aktivních zdrojů. I u těchto sloučenin musíme být proto ostražití, protože mohou v organismu působit dlouhodobě a ve velkých dávkách. Zatímco o persistentních chlorovaných a bromovaných látkách toho ví experti hodně, o bisfenolech zatím informace chybí.

Za co všechno můžou účtenky - SBS

(foto: Shutterstock)

Ne látky, ale lidi

Po celém světě jsou rozeseta pracoviště, která se věnují měření a kontrole škodlivých látek, které člověka ovlivňují. Zpočátku odborníci měřili hlavně ovzduší, pak se přidala voda, půda a prostředí uvnitř budov. Mimo jiné se zjistilo, že pro vnitřní prostředí je důležité znát právě složení použitých materiálů a výrobků. Experty ale také zajímá kosmetika nebo jídlo a další prostředky, kterými si „zkrášlujeme, ulehčujeme nebo provoníme život. Je to skutečně nekonečný seznam a už dnes je jasné, že se nikdy nedokážou postihnout všechny zdroje, kterým je člověk vystaven. Co tedy dělat, abychom skutečně poznali, čemu jsme vystaveni? Nejsnadnější je tyto expozice změřit přímo v lidské tkáni, krvi nebo moči. A tak se enviromentální pracoviště hlavně v Evropě a Americe soustřeďují na dlouhodobé měření skupin lidí, pokud možno už od jejich narození.

Bisfenoly nebo ftaláty se totiž dají najít v moči. Ve vlasech, se dají měřit toxické kovy, třeba rtuť. Expozici rtutí ovlivní také pracovní expozice, ale i strava, hlavně konzumace ryb, nebo třeba počet amalgámových plomb v zubech. Všechny perzistentní – odolné látky, které se kumulují v tuku, se také dají najít i v krvi. Naměřené koncentrace toxických látek pak odborníci budou dávat do souvislosti se zdravotním stavem sledovaných jedinců.

Může za vše chemie?

Chemické látky určitě za vše nemohou. Vlivů je samozřejmě víc, důležité jsou dědičné vlohy, životní styl, pohyb, výživa nebo stres. Chemická expozice je jen jeden z faktorů. Ideální by bylo sledovat vybrané vzorky různých populací po celou dobu života, mít o nich detailní informace o všech těchto vlivech. A podobné studie, které se zaměřily například v 90. letech na monitorování zdravotního stavu tisíců tehdejších novorozenců až po dospělý věk, skutečně existují. Sledují se chronické efekty různého typu během celého života dětí – jejich vývoj a vývojové poruchy, poruchy pozornosti a autismus, pozdější poruchy imunity, plodnosti, metabolismu.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.