Co je to úrok z prodlení v obchodněprávních vztazích a jak jej lze sjednat?

24.07.2018 | , Finance.cz
ÚVĚRY A PŮJČKY


Rozlišujeme právní instituty „úroků“ a „úroků z prodlení“. Úrok z prodlení, stejně jako úrok, je příslušenstvím pohledávky. Z toho také vyplývá skutečnost, že se úrok z prodlení promlčuje současně s jistinou pohledávky. Neexistence smluvního ujednání o úroku z prodlení ještě neznamená, že věřitel na úrok z prodlení nemá nárok. V takovém případě se uplatní zákonná výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády.

Úroky jsou cena peněz a jsou sjednávány při uzavírání smlouvy o úvěru a smlouvy o zápůjčce a do popředí vstupuje reparační funkce úroku.

Naproti tomu úrok z prodlení má také motivační a sankční funkci. Mimo sankcionování dlužníka poskytuje úrok z prodlení věřiteli finanční prostředky jako náhradu hodnoty peněz, které věřiteli náleží a s nimiž nemohl vinou dlužníka disponovat.

Předpokladem vzniku nároku na úhradu úroku z prodlení je existence peněžitého dluhu (z nepeněžitého dluhu nemohou úroky z prodlení vzniknout, je však možné sjednat smluvní pokutu), prodlení dlužníka, za které je dlužník odpovědný, a skutečnost, že věřitel sám splnil své povinnosti podmiňující jeho právo na zaplacení pohledávky. Prodlení dlužníka je tedy samo o sobě dostatečným pro vznik nároku na úroky z prodlení, není nutno dlužníka k úhradě vyzývat nebo mu poskytovat dodatečnou lhůtu k úhradě.

Úroky z prodlení - smluvní vs. zákonné

Úroky z prodlení jsou dvojího druhu – smluvní a zákonné. Pokud není výše úroků z prodlení sjednána ve smlouvě, uplatní se tzv. „zákonný úrok z prodlení“, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

Nařízením vlády se stanoví úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení dlužníka, která je zvýšena o osm procentních bodů. Dne 1. července 2018 byla zveřejněná výše repo sazby České národní banky 1 %. K okamžiku prvního dne prodlení dlužníka se výše úroků z prodlení zafixuje a zůstává neměnná po celou dobu prodlení, i kdyby následně docházelo ke změně repo sazby České národní banky v dalším pololetí. Pokud by tedy došlo k prodlení dlužníka kdykoliv mezi 1. červencem 2018 a 31. prosincem 2018, výše zákonného úroku z prodlení bude činit 9 % ročně.

Výši úroků z prodlení lze sjednat ve smlouvě odlišně od zákonné sazby. Aby bylo smluvní ustanovení dostatečně určité, je třeba sjednat základ, ze kterého se bude úrok z prodlení počítat, výši úroku z prodlení, vhodné je taky sjednat způsob vyúčtování a splatnost.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy před lednem 2014 je chráněn nejen dlužník proti nepřiměřeně vysokým úrokům z prodlení, ale též věřitel pro případ, že jsou úroky z prodlení nepřiměřeně nízké. Namítne-li věřitel neúčinnost pro případ nepřiměřeně nízkého úroku z prodlení, uplatní se zákonná výše.

Jak se počítají úroky z prodlení

(foto: Shutterstock)

Přiměřenost úroků

K posouzení přiměřenosti výše úroku z prodlení bude nutno přihlédnout k dalším okolnostem konkrétního případu, například k tomu, zda je vedle úroků z prodlení sjednána smluvní pokuta zajišťující tutéž pohledávku. Souběh úroků z prodlení a smluvní pokuty je tedy zásadně možný. Pokud je sjednána smluvní pokuta zajišťující peněžitou povinnost dlužníka a o úrocích z prodlení není ve smlouvě zmínka, uplatní se zákonné úroky z prodlení. Není vyloučena ani kumulace náhrady škody a úroků z prodlení, je velmi obvyklé, že prodlením dlužníka vzniká věřiteli další škoda, jelikož nemůže platit svým dodavatelům, musí zastavit práce a další. Kumulace náhrady škody a úroků z prodlení je možná pro případ, že tato škoda není úroky z prodlení kryta. Úroky z prodlení se na náhradu škody započítávají. Pokud tedy například vznikla věřiteli škoda ve výši 100 tisíc Kč, přičemž nároky z úroku z prodlení činí 20 tisíc Kč, obdrží věřitel částku 20 tisíc Kč z titulu úroku z prodlení, zatímco z titulu náhrady škody obdrží částku ve výši 80 tisíc Kč.

V jaké výši je možné sjednat úroky z prodlení, aby dlužník smlouvu nemohl následně napadnout z důvodu přílišné výše? K tomu nám bohužel nedává vodítko ani zákon, ani rozhodovací praxe soudů. Při posuzování přiměřenosti se bude vycházet z okolností případu a z aktuální výše zákonného úroku z prodlení vycházejícího ze sazeb České národní banky.


Čtěte také:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 7 krát

Články ze sekce: ÚVĚRY A PŮJČKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.