10 morových ran české krajiny III: kdo může za kůrovce?

23.11.2018 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Česko má nejvíce lesů za posledních 250 let. Jejich skladba ovšem nahrává kůrovcovým kalamitám a s nastupujícím oteplováním je nutné změnit skladbu našich lesů a odklonit se od zažitých smrkových monokultur. Jak na tuto situaci reagují Lesy ČR? A jak hospodaří tento státní podnik?

Přibližně třetinu našeho území pokrývají lesy, z čehož 20 % tvoří monokulturní lesy (monokultura = převaha jednoho druhu rostlin z 90 a více procent), ve kterých dominují jehličnany (především smrky, který tvoří cca polovinu stromů v ČR), které jsou ve velkém napadány kůrovcem. A vývoj klimatu a skladba našich lesů nahrává dalšímu šíření tohoto kalamitního stavu. V dnešním díle se zaměříme na příčiny této kalamity a na to, jak tuto situaci vyřešit.

Proč smrky dominují českým lesům?

Pod smrkem, za smrkem, tam si na tě počíháme, tam t... ti zakroutíme krkem?

Smrkový les

Zdroj: Shutterstock

Jsou veskrze dva hlavní důvody, proč smrky dominují v našich lesích - ekonomická výnosnost a dlouholetá tradice hospodaření se smrkem v českých zemích. 

Smrk je poměrně rychlerostoucí dřevina (dá se kácet již po cca 80 letech), která se dobře zpeněžuje. Nicméně původně smrkové porosty patřily především do podhorských a horských oblastí (od cca 800 metrů nad mořem).

Ekonomická výnosnost se dnes týká i smíšených lesů, tedy stavu, který se blíží více přírodním podmínkám naší krajiny. Například v Německu již dlouhodobě ukazují cestu, že i smíšené a listnaté lesy blízké přírodním podmínkám mohou být finančně výhodné. Biodiverzita v takovýchto lesích je vyšší, ale je nutné se takto naučit hospodařit. Tato změna ovšem naráží na nechuť u tradičních lesníků. Proč jsou tedy v Česku smrkové monokultury tak oblíbené?

Smrková monokultura má kořeny u Marie Terezie

Druhým faktorem, proč jsou smrky u nás tak oblíbené, je dlouhá tradice pěstování smrku v rámci české lesnické školy, která má kořeny v dobách Marie Terezie.

České země byly původně bohaté na lesy, jenže velká poptávka po dřevu a intenzivní hospodaření rostoucího počtu obyvatel si vyžádaly své. Nejdříve byly vymýceny nížinné lesy, které nahradila políčka, louky a pastviny a následně padly i horské lesy, které měly za následek zvýšený počet povodní. 

Právě v čase panování císařovny Marie Terezie, klesl podíl lesů v českých zemích až na 14 % našeho území, na což musela Marie Terezie se synem Josefem II reagovat, a tak zavedli plánování výsadby a změnu skladby lesů ve prospěch smrku.

V dalších desetiletích tak smrky zahalily české země a vesměs nahradily původní hercynskou směs (tedy buky, smrky a jedle). Ovšem s nástupem změny klimatu a s náchylností smrku na sucho a větrno se výsadba a hospodaření v lesích musí změnit.


Další morové rány české krajiny:

Sucho a chemie Česko tradičně přikryje

České krajině hrozí depka, může za to řepka?


Jaké problémy přicházejí se smrkovou monokulturou?

I les poničený kůrovcem může nahrávat zvířatům

Datlík tříprstý

Zdroj: Shutterstock

Jedním z problémů smrkových monokultur je acidifikace prostředí kvůli spadu "kyselých" smrkových jehlic, což je dobrá zpráva pro borůvky a některé druhy hub, ale pro půdu a lesní bylinný podrost to již tak veselé není. Podobně působí i monokulturní porosty borovic, které ovšem nejsou tak acidofilní jako smrk. Navíc po vymýcených smrkových monokulturách nastupují náletové rostliny, kde v poslední době dominuje invazivní trnovník akát, který je v naší přírodě nepůvodní a dokáže zahlušit přirozená společenstva. Dodejme, že akát rychle roste a nabízí lidem kvalitní topivo.

Dalším významným negativním faktorem smrkových monokultur je, že v rámci jejich působení se vyplavují z půdy živiny a návrat k přírodnějším porostům je o to náročnější. Tento problém se projevuje především v hornatých oblastech.

A třetím neštěstím pro lesní půdu ve smrkových monokulturách je její eroze. Smrky mají poměrně mělký kořenový systém a nezadrží vodu, která na svazích jednoduše steče a vezme s sebou horní vrstvu půdy.

Tyto problémy ovšem pro hospodaření, které je zaměřeno na zisk, nejsou příliš důležité. Největším problémem smrku v posledních letech je ten, že se zkrátka nehodí do suchého prostředí, protože potřebuje minimálně 600 ml srážek ročně, což byl u nás v posledních letech menší problém, navíc struktura srážek rovněž nebyla ideální - dlouhá období sucha byla narušovaná téměř výlučně prudkým deštěm. Smrkové monokultury se působením sucha stávají náchylnými na parazity a jehličí kvůli suchu opadává a kvalita dřeva klesá.

Stejnoleté porosty jsou rájem pro kůrovce (což je nepřesné označení pro celou skupinu podkorního hmyzu), pro které jsou stejně staré smrky prostřeným stolem. Navíc smrky oslabené suchem nemají proti jejich kusadlům šanci.

Smrkové monokultury jsou rovněž náchylné větrným kalamitám, o čemž se lesníci již mnohokrát přesvědčili od Krkonoš až po Tatry. Problémy s usycháním, orkány a kůrovcem byly známy již od počátku hospodaření se smrkem, ale lesníci v posledních desetiletích bohužel nedokázali na tyto indicie reagovat.

Lesy ČR = hlavní chod pro kůrovce?

Jak budou vypadat lesy po kůrovcové kalamitě?

Jak budou vypadat lesy po kůrovcové kalamitě?

Zdroj: Shutterstock

Lesy ČR jsou státním podnikem, který obhospodařuje největší plochu lesů a v posledních 5 letech odvedl do státní kasy téměř 30 miliard korun. Poslední roky zisk Lesů ČR klesá kvůli suchu a kůrovci, což stálo také místo šéfa Lesů ČR.

Smrkového dřeva je kvůli kůrovcové kalamitě na trhu tento rok přebytek a jeho výkupní cena klesla. Navíc dřevo poškozené kůrovcem se prodává za zlomkovou cenu, což jistě pocítí i naše státní kasa. Bohužel pro koncového zákazníka se toho moc nemění.

Zdravý rozum (manažera a lesníka) by pravil, že je třeba diferencovat nabídku dřeva v rámci českých lesů, tak uvidíme, jak lesníci zareagují na sucho, kůrovcové a větrné kalamity. Bohužel výsledek zhodnotí až naši potomci.

Kolik bude stát kůrovec?

Česká vláda schválila, že od příštího roku bude přerozdělovat podporu nebohým lesníkům o 640 milionů Kč více, než jaký byl plán, a to 1,15 miliardy Kč. Loni dal stát lesníkům pouhých 341 milionů korun. Nicméně někteří poslanci se hlasitě ozývají a chtějí po vládě, aby lesníkům přispěla více, ministerstvo zemědělství uvádí, že pro boj s kůrovcem by lesníci potřebovali o 3 miliardy Kč více, než jaký je návrh.

Jak situaci řešit?

Nastal čas dubu zazářit?

Dub na Šumavě

Zdroj: Shutterstock

Je nutné přejít na hospodaření, které nenahrává šíření kůrovce, lépe vzdoruje suchu a lépe zadržuje vodu, které v ostatních zemích dokáže být ekonomické. Což znamená zvětšení výsadby smíšených lesů se zástupem dubu, buku a dalších dřevin vhodných pro naše podmínky. Důležité je rovněž ponechávání semenných stromů, aby byla zachována genetická kontinuita v naší krajině.

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že kůrovcová kalamita bude dále pokračovat i příští rok a těžba dle jejich plánů dvojnásobně vzroste. I přes kůrovcovou kalamitu, sucho a státní dotace lesníci pokračují v sadbě smrku, například každý čtvrtý zasazený stromek Lesů ČR byl právě smrček, což nevzbuzuje příliš důvěry v zlepšení stavu.

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 8 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.