Stáří nemusí být jenom o samých nemocech

04.01.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Stáří čeká na většinu z nás a patří k životu. S prodlužujícím se věkem člověka a se stále pokročilejší medicínou, bude seniorský věk pro většinu z nás velkou částí našeho života. A nemusí být spojen jen s léky a s nemocemi.

Podle gerontoložky Ivy Holmerové bychom si měli uvědomit, že staří lidé nejsou všichni stejní. Aktivní starší lidé bývají ve skvělé kondici a patří zpravidla mezi mladší seniory. Další už potřebují pomoc ostatních a nejvíce z nich patří mezi starší než 80 let. Ale ani to není pravidlem.

Nejvíc starších lidí je někde mezi tím. V něčem potřebují pomoc, něco zvládnou sami. „Stárnutí přináší tedy zásadní životní změny. Nejvíc teď bude záležet na tom, jak se bude prodlužovat lidský věk, ale hlavně, jak se bude prodlužovat život zdravý a soběstačný. V České republice se dožití prodlužuje, doháníme v tom jiné evropské země. Se zdravým dožitím to ale taková sláva není. Přesto však platí, že dnešní senioři jsou zdravější a aktivnější než jejich vrstevníci stejného věku před několika desítkami let. V některých zemích, třeba ve Skandinávii jsou na tom ale ještě o hodně lépe, jsou zdravější a aktivnější,“ říká ředitelka Gerontologického centra docentka Iva Holmerová

Daleko od reality

Podle Ivy Holmerové už nyní vede stárnutí populace zejména ke zvýšení počtu lidí v nejvyšších věkových skupinách – tedy osmdesátníků a starších. Mnoho z nich bude potřebovat služby a péči. „Mnozí ale budou mít daleko větší nároky například na kvalitu péče, než jsme dosud zvyklí. Na to naše společnost podle mého názoru zatím příliš připravená není,“ varuje Iva Holmerová.

Společnost také zavírá oči před stářím obecně a dlouho, i když o nic tajného nejde. Na otázku, proč se to děje, říká Iva Holmerová, že se nejspíš nechceme zabývat tím, že bychom někdy mohli potřebovat pomoc druhých, být nesoběstační.

„Tomu se každý vyhýbá. Většinou říká – to já umřu rychle. To je ale opravdu daleko od reality, protože hodně lidí bude v průběhu či závěru svého života potřebovat péči – buď dlouhodobou, nebo paliativní. Nyní se věnuje významná pozornost péči paliativní, to je velmi důležité. Trochu zatím pokulhává zájem a snaha řešit problematiku dlouhodobé péče – říká se tomu teď nově a vcelku nepochopitelně „pomezí“ zdravotně sociální péče. Ono to ale není žádné pomezí či hranice, mělo by to být spíše propojení, koordinování, spolupráce – zajištění služeb podle potřeb lidí s cílem zachovat co nejdéle jejich zdraví a soběstačnost a co nejdelší setrvání tam, kde si to většina lidí přeje. Tedy doma,“ dodává doktorka Holmerová.

Co budete dělat v důchodu

(foto: Pixabay)

 

Stářím vše začíná

Kdekdo si myslí, že stářím pro něj ledaskteré příjemné stránky života skončí, prostě vše, co jsme měli rádi. Podle Ivy Holmerové stářím ale u mnohých spíš vše začíná.

„Hlavně pokud jsou lidé zdraví. Jsou do jisté míry zajištěni, mohou být aktivní, nejsou tak uspěchaní. Často nejsou tolik dychtiví jako mladí a nepotřebují tolik věcí. I to je důležité, ale neplatí to pro všechny. Sexuální život může být zachován do nejvyššího věku, ale má jiné a méně výkonové formy. I jinak přinášejí starší lidé radost sobě i svým blízkým, pomáhají svým rodinám i dalším. To jsou všechno radosti. Je ale pravdou, že pro to všechno je důležité zdraví, případně co nejdelší zachování soběstačnosti i v případě, že přijdou některé nemoci, které lze léčit, anebo alespoň stabilizovat. To by vlastně mělo být cílem moderní medicíny v průběhu celého života včetně geriatrie v nejvyšších životních dekádách.“

Jak být psychicky připraven?

Co tedy mohu dělat, abych prožil své stáří důstojně, neobtěžoval své okolí a měl radost i z podzimu života? Jak být psychicky připraven na společnost, která odmítá mé zkušenosti a vrásky a vzývá, krásu, zdraví, mládí a hladkou pleť?

„Člověk by se měl držet doporučení o zdravé životosprávě a počítat s tím, že s určitou pravděpodobností budete patřit mezi ty šťastné, u nichž to bude mít dobrý efekt. Myslím si ale, že je důležité měnit postoj celé společnosti, vytvářet prostředí, které by bylo vlídné a vstřícné nejen vůči mladým, zdravým, rychlým a úspěšným – ale i vůči těm ostatním. A to se zdaleka netýká jen starších lidí,“ uzavírá docentka Iva Holmerová.


Také si přečtěte:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.