Rozzářené úsměvy šéfů korporací a slavnostní podpisy jsou pouze první fází komplikovaného procesu slučování nebo koupě podniku. Na jeho konci často stojí zjištění, že přínos investice zdaleka nedosahuje původně očekávaných hodnot. Výjimkou není ani krach celé operace, kdy je přejímaná jednotka nakonec prodána pod cenou a s dlouhodobým dopadem na hospodaření společnosti.
Ačkoliv přesná čísla nechtějí fúzoví a akviziční poradci z pochopitelných důvodů odhalit, odborníci odhadují, že jednoznačně neúspěšná je řádově desetina všech transakcí, častějším případem je, že nová součást sice funguje v rámci společnosti, její výsledky však nezaznamenají žádné vylepšení. Synergických efektů, které jsou nejčastěji jmenovány jako důvod pro fúzi nebo akvizici, je tak méně, než se obecně traduje.
Velkou naději na úspěch má sloučení firem, které působí na regionálně nebo produktově odlišených trzích. Vlna fúzí v telekomunikačních sektoru korunovaná spojením Vodafone/Mannesman znamenala většinou rozšiřování působnosti na co největší prostor. Problémy s integrací tak byly spíše z hlediska řízení organizace nebo účetnictví. Po stejné linii expanze probíhala konsolidace v automobilovém průmyslu, po které zůstalo na hospodářské ma
pě jen několik málo producentů. Výjimkou je v tomto případě neúspěch německé BMW při koupi značky Rover z britských ostrovů.Naopak velmi citlivě musí firmy přistupovat k fúzím, které spojí dosavadní konkurenty. Proklamované úspory nákladů totiž v tomto případě výrazně ovlivní personální vztahy ve společnostech. Nejčerstvějším příkladem je krach jednání o největší bance světa mezi Deutsche Bank a Dresdner Bank, když k tomuto spojení zavřely dveře spory o budoucnosti investiční divize Dresdner.
Špatný odhad
prokázali před necelým rokem manažeři firmy Mattel, výrobce legendární Barbie. Ukvapený nákup softwarového vývojáře Learning za 3,6 miliardy dolarů vyústil v šedesátiprocentní pokles akcií a podle posledních zpráv je Learning už opět na prodej, tentokrát však za méně než miliardu dolarů. Akcionáři by tak měli pozorně hodnotit, zda předkládaný plán fúze či převzetí je skutečně zaměřen na zvýšení výkonnosti společnosti. Podle expertů je totiž pro šéfy firem neméně důležitou motivací také otázka vlastní prestiže a obava z převzetí, tentokrát cizí firmou.Zdroj: HN z 12. 4. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
