Největší banky působící na českém trhu založí v nejbližší době společnost, která bude majitelem informací o jejich dlužnících. Podle Jana Rezka z tiskového oddělení Investiční a Poštovní banky (IPB) se nová firma bude jmenovat CBCB (což je zkratka slov Czech Bank Credit Bureau). Na založení společnosti se budou nejspíše podílet Komerční banka, Česká spořitelna (ČS), Československá obchodní banka, IPB, Živnostenská banka, GE Capital Bank a Bank Austria
Creditanstalt.Jejich zástupci mají do konce dubna podepsat dohody o mlčenlivosti a o společném postupu. O tom, jak se budou jednotlivé banky podílet na jmění společnosti, zatím není jasno. "Vše je v jednání," uvedl Jiří Cairola z tiskového oddělení Komerční banky. Podle Rezka zatím existují jen představy na pracovní úrovni. "Není to zatím předmětem smluvního ujednání," dodává. Druhá největší tuzemská banka ČS již však svůj podíl na jmění společnosti zná. "Česká spořitelna se bude podílet na základním jmění
jednou sedminou," uvedl tiskový mluvčí spořitelny Martin Maňák. Na spořitelnu tak připadá poměrný díl ze základního jmění.Je proto možné očekávat, že se všechny banky budou podílet na kapitálu společnosti ve stejné míře. Bankovní domy si podle zákona o bankách mohou vyměňovat informace o důvěryhodnosti klientů buď na základě vzájemné dohody, nebo i přes jinou firmu. "Taková společnost musí být ve výlučném vlastnictví bank," zdůraznil Karel Neuwirt, ředitel odboru ochrany osobních údajů na Úřadu pro státní
informační systém. Podle něj o porušení ochrany osobních údajů v tomto případě nejde.Důvěřuj, ale prověřuj
Do společného projektu bank však budou v určité míře zapojeny i firmy, které nejsou bankami. Na přípravě registru se bude podílet i společnost Aspekt kilcullen společně s italskou firmou CRIF a americkou Trans Union. "Společnosti, kterou budou vlastnit banky, budeme dodávat správu informačního systému a metodiku," říká Tomáš Denemark z Aspekt kilcullen. K informacím o klientech bank se však firma
podle zákona o ochraně dat nebude moci ani přiblížit. "Musí se oddělit přístup dat od správcovské firmy," tvrdí Neuwirt, který vzápětí dodává: "Je vyloučeno, aby pracovaly s údaji."Velké množství informací může však některé banky svádět k marketingovému využití databáze konkurenční banky. Mohly by například získat přehled o "kvalitních" klientech, které by se snažily konkurentům přetáhnout. Právě tímto nebezpečím se zabývala Česká spořitelna, která má největší klientskou databázi. Ta je zároveň její význam
nou konkurenční výhodou proti ostatním bankám. I z toho důvodu byl zřejmě přístup spořitelny k registru obezřetný. Podobnému zneužití by však měla zamezit kontrolní komise. Ta by měla podle Denemarka mít možnost fyzicky kontrolovat oprávněnost požadavků banky na informace o konkrétním klientovi."Banka se bude například muset prokázat žádostí o úvěr podepsanou klientem," uvádí Denemark. Komise zkontroluje banku v případě, kdy se množství přístupů do registru bude výrazně lišit od její předchozí praxe. "Prvních šest měsíců bude činnost velmi aktivní," zdůrazňuje Denemark. Za tuto dobu by se mělo zjistit, jak jednotlivé bankovní domy registr využívají. Data klientů bank by měla být před zneužitím zajištěna elektronicky, vnitřními kontrolními mechanismy v CBCB,
ale i zapojením renomované auditorské firmy do celého projektu.Zdroj: LN z 20. 4. 2000