Míra nezaměstnanosti v Británii i přes citelné propouštění klesla

Počet zaměstnaných za tři měsíce do konce září klesl proti předchozím třem měsícům o 58.000 na 32,75 milionu. Je to sice slabší pokles než 94.000, který odhadovali analytici podle agentury Reuters, i tak jde ale o největší pokles od roku 2015. Počet lidí bez práce se snížil o 23.000 na 1,31 milionu.

Za znamení slabší důvěry zaměstnavatelů statistický úřad považuje nejvýraznější pokles počtu volných pracovních míst od roku 2009. V tříměsíčním období do konce října jich bylo 800.000, o 53.000 méně než ve stejném období před rokem.

Minulý týden britská centrální banka ponechala v souladu s očekáváním svou základní úrokovou sazbu na 0,75 procenta. Dva členové měnového výboru ale překvapivě hlasovali pro snížení sazby, a to kvůli známkám prohlubujícího se útlumu ekonomiky, a tedy i pracovního trhu.

Britské hospodářství ve třetím čtvrtletí vykázalo meziroční růst o jedno procento, což je nejslabší tempo za téměř deset let. Dopadají na něj obavy z důsledků brexitu a také obchodní napětí ve světové ekonomice.

Ve třetím čtvrtletí, kdy se stal ministerským předsedou Boris Johnson, narůstaly obavy, že Británie vystoupí z EU na konci října bez dohody. Parlament Johnsona donutil požádat o odklad brexitu, a britský premiér nakonec vyhlásil na 12. prosince předčasné volby. V nich by chtěl se svou Konzervativní stranou získat většinu a do 31. ledna příštího roku dosáhnout vystoupení Británie z EU.

Mnoho zaměstnavatelů se obává, že nejistota přetrvá i do příštího roku. I kdyby Johnson volby vyhrál, do konce roku 2020 musí uzavřít obchodní dohodu s Evropskou unií.