Ministerstvo financí, Fond národního majetku ani oficiálně nepřipouštějí, že znají návrh japonské Nomury na stabilizaci Investiční a Poštovní banky za asistence státu. Podle informací Nomury je obsahem návrhu převedení části špatných úvěrů do státní Konsolidační banky.
"Žádný takový materiál jsme neobdrželi," řekl včera HN mluvčí ministra financí Libor Vacek. Stejným způsobem zareagoval i předseda Fondu národního majetku Jiří Havel. Mluvčí České národní banky Milan Tománek však na otázku, zda centrální banka návrh, který má být z dílny manažerů IPB, obdržela, sdělil: "Tato otázka nemá oficiální odpověď." Zároveň ale dodal, že existence tohoto materiálu je centrální bance známa. Vysvětlení
Randalla Dillarda, regionálního šéfa Nomury International, proč o návrhu byla dříve informována média než představitelé státu, se získat nepodařilo.Šéf FNM včera zdůraznil, že státní pomoc prostřednictvím této instituce není reálná. "Fond národního majetku v letošním roce není schopen připravit prostředky, které by k tomu byly zapotřebí," řekl HN Havel. Podle něj nelze ani zvyšovat zadlužení Konsolidační banky.
Stanovisko ministra financí Pavla Mertlíka, který je od samého počátku ostrým odpůrcem jakékoliv možnosti státního zásahu v privátní bance, zůstává podle jeho mluvčího Libora Vacka neměnné. Investiční a Poštovní banka, která je v rukou privátních akcionářů a je kontrolovaná japonskou Nomurou, nemá podle ministra financí nárok na pomoc ze strany st
átu. O banku, jež po České spořitelně disponuje druhým největším počtem drobných vkladatelů, se musí postarat její akcionáři, především Nomura. Japonská investiční banka v IPB drží prostřednictvím společnosti Saluka 46procentní akciový podíl a nedávno prostřednictvím Dillarda zveřejnila záměr odprodat většinu svého podílu do letošního září strategickému investorovi.Představitelé státu zatím také dementují jakákoliv oficiální jednání s Nomurou o IPB, která mají údajně probíhat i v rámci skupiny tvořené zástupci centrální banky, Ministerstva financí a Fondu národního majetku. Pokud by chtěla Nomura se svým stabilizačním plánem pro Investiční a Poštovní banku s podporou státu uspět, musela by získat podporu ministra financí, který by tento návrh předložil ke
schválení Zemanovu kabinetu. "Žádná taková oficiální struktura, která by se řešením situace v IPB zabývala, neexistuje," tvrdí ale Havel. Podle některých zdrojů by takovým "tělesem" měla být komise pro privatizaci bank. I tuto informaci však Havel, který je členem komise, popřel. Vysvětlil, že jedinou náplní její práce zůstává prodej polostátní Komerční banky. IPB, z titulu soukromého subjektu, není předmětem jakýchkoliv aktivit komise.Angažovanost státu v IPB odmítají i politické strany. Například exministr financí Ivan Pilip (US) si nedovede s výjimkou naprostého kolapsu banky pomoc představit. Ztráty banky by ale v prvé řadě měli nést její akcionáři. Podle Pavla Šafaříka (KDU-ČSL) zůstává nejasné, jakým způsobem byla sepsána smlouva o prodeji podílu v I
PB. V každém případě to ale bylo za pouhé tři miliardy korun a nový vlastník se tedy prostřednictvím majetkových podílů, které současně v portfoliu převzal, velice zahojil.Problémy IPB s bilancí jsou podle bankovních odborníků analogické těm, kterými procházely Česká spořitelna a Komerční banka, na jejichž stabilizaci stát vynaložil přes 100 miliard korun. Část špatných úvěrů IPB vyvedla na jiné subjekty, bankovní dohled ČNB má ale k některým z těchto operací výhrady. Podle informací z bankovního sektoru
však ČNB požaduje od IPB dotvořit rezervy. Rozhodnutí valné hromady o navýšení základního jmění o 13,4 miliardy korun se kvůli žalobě drobného akcionáře zatím nepodařilo realizovat.Zdroj: 3. 5. 2000