Kdy se platí ze stejného příjmu různě vysoké zdravotní pojištění

Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Odvodům na zdravotní pojištění však podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů z kapitálového majetku a z nájmu se zdravotní pojištění neplatí. Navíc má na výpočet zdravotního pojištění vliv, zda je vykonávána hlavní, nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Jak moc se může lišit výpočet zdravotního pojištění?

• Zaměstnanec s hrubou mzdou 36 000 Kč
• Zaměstnání na více DPP
• OSVČ na hlavní činnost s hrubým ziskem 432 000 Kč
• OSVČ na vedlejší činnost s hrubým ziskem 430 000 Kč
• Příjem pouze z nájmu
• Kapitálové příjmy v penzi

Příklad 1: Zaměstnanec s hrubou mzdou 36 000 Kč

Pan Tomáš má v zaměstnání hrubou mzdu 36 000 Kč, na zdravotní pojištění je mu jeho zaměstnavatelem sraženo 1620 Kč (4,5 % z 36 000 Kč) a zaměstnavatel za něj zaplatí 3240 Kč (9 % z 36 000 Kč). Souhrnná sazba zdravotního pojištění je 13,5 %.

Tip: Spočítejte si svou letošní mzdu v naší kalkulačce

Příklad 2: Zaměstnání na více DPP

Zaměstnankyně Lucie pracuje současně na tři dohody o provedení práce. V prvním zaměstnání má hrubou odměnu 20 000 Kč, ve druhém zaměstnání 8000 Kč a ve třetím rovněž 8000 Kč. Z první hrubé odměny je paní Lucii odvedeno na zdravotní pojištění 900 Kč (4,5 % z 20 000 Kč) a dalších 1800 Kč (9 % z 20 000 Kč) zaplatí na zdravotní pojištění zaměstnavatel. Z dalších dvou odměn z dohod o provedení práce již paní Lucie žádné zdravotní pojištění neplatí. Když je hrubá odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, zdravotní pojištění se z ní neplatí.

Příklad 3: OSVČ na hlavní činnost s hrubým ziskem 432 000 Kč

Podnikatelka Radana bude mít za rok 2023 hrubý zisk 432 000 Kč, což odpovídá hrubému měsíčnímu zisku 36 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ 216 000 Kč (432 000 Kč × 50 %) je nižší než minimální vyměřovací základ, který musí dodržet OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2023 činí minimální vyměřovací základ 241 944 Kč. Za rok 2023 zaplatí paní Radana na zdravotní pojištění 32 663 Kč (13,5 % z 241 944 Kč).

Příklad 4: OSVČ na vedlejší činnost s hrubým ziskem 432 000 Kč

Zaměstnanec Robert si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk za rok 2023 bude mít ve výši 432 000 Kč. V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, ze které se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu a kdy nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Roční zdravotní pojištění pana Roberta je tedy 29 160 Kč (432 000 Kč × 50 % × 13,5 %).

Tip: Pracujete na dohodu pro více zaměstnavatelů? Když nebudete fér, čekají vás potíže

Příklad 5: Příjem pouze z nájmu

Paní Alžběta má jenom příjmy z nájmu, za celý rok činí příjem ponížený o výdaje 432 000 Kč. Během roku 2023 si musí paní Alžběta sama platit zdravotní pojištění ve výši 2336 Kč (13,5 % z 17 300 Kč). Pro účely placení zdravotního pojištění není totiž paní Alžběta zaměstnankyní, OSVČ ani státním pojištěncem. Zdravotní pojištění si musí sama platit jako osoba bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pro OBZP je potom zmíněných 13,5 % z minimální mzdy.

Příklad 6: Kapitálové příjmy v penzi

Starobní důchodce Zdeněk bude mít za celý rok mimo pravidelný důchod rovněž příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů ve výši 432 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění je pan Zdeněk státním pojištěncem, proto žádné zdravotní pojištění z kapitálového majetku neplatí. Pan Zdeněk nemá s platbou zdravotního pojištění žádné starosti.