Vliv nemoci na výpočet zdravotního pojištění OSVČ za rok 2023

12.03.2024 | , Finance.cz
DANĚ


Delší pracovní neschopnost má v některých případech vliv na výpočet zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti za celý kalendářní rok. Podívejme se v praktických příkladech, které OSVČ zaplatí na zdravotní pojištěním nižší částku a kteří živnostníci a podnikatelé zaplatí stejnou částku jako v případě, že by nemocní nebyli.

Roční zdravotní pojištění se vypočítává z vyměřovacího základu a od ročního zdravotního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen alespoň minimální vyměřovací základ.

Zdroj: Shutterstock

Měsíční vyměřovací základ za rok 2023

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se roční zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je minimální vyměřovací základ za rok 2023 ve výši 20 162 Kč.

Tip: Spočítejte a odevzdejte daňové přiznání s našimi interaktivními formuláři

Nemoc po celý kalendářní měsíc

Za měsíce, kdy po celý měsíc trvala pracovní neschopnost a náležela nemocenská, nemusí OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ. To znamená, že při dvouměsíční nemoci splňující tyto podmínky bude roční minimální vyměřovací základ 201 620 Kč (20 162 Kč × 10 měsíců). Standardně přitom činí minimální vyměřovací základ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2023 částku 241 944 Kč (20 162 Kč × 12 měsíců).

Praktický příklad – Úspora na zdravotním pojištění

Živnostnice Alena má hrubý zisk za rok 2023 ve výši 400 000 Kč, skutečný vyměřovací základ je tedy 200 000 Kč (400 000 Kč × 50 %). Paní Alena byla dva měsíce nemocná s nárokem na nemocenskou, což doložila potvrzením od okresní správy sociálního zabezpečení.

Roční vyměřovací základ bude tedy 201 620 Kč, což je minimální vyměřovací základ za deset měsíců, který je vyšší než skutečný vyměřovací základ. Roční zdravotní pojištění činí tedy 27 219 Kč (201 620 Kč × 13,5 %).

Pokud by nedošlo z důvodu nemoci ke snížení minimálního vyměřovacího základu, činilo by roční zdravotní pojištění 32 663 Kč (241 944 Kč × 13,5 %). Paní Alena tak zaplatí z důvodu dvouměsíční nemoci na zdravotním pojištění méně o 5444 Kč (32 663 Kč − 27 219 Kč).

Tip: Minimální zdravotní pojištění pro zaměstnance v roce 2024

Praktický příklad – Žádný vliv na výpočet zdravotního pojištění

Podnikatelka Hana má hrubý zisk za rok 2023 ve výši 860 000 Kč. I když byla paní Hana dva měsíce nemocná s nárokem na nemocenskou, vypočítá se zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 430 000 Kč (860 000 Kč × 50 %), který je vyšší než minimální vyměřovací základ.

Roční zdravotní pojištění činí 58 050 Kč (430 000 Kč × 13,5 %). Snížení minimálního vyměřovacího základu tedy nemá na výpočet ročního zdravotního pojištění v případě paní Hany vliv, neboť její skutečný vyměřovací základ je vyšší a právě z této částky se roční zdravotní pojištění vypočítává.

Čtěte také: Pět důvodů, proč se evidovat u Úřadu práce i kvůli jednomu měsíci

Praktický příklad – Vedlejší činnost a výpočet zdravotního pojištění

Zaměstnanec Rudolf si během roku 2023 přivydělával vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Pan Rudolf byl dva měsíce nemocný. Vzhledem k tomu, že při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se roční zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, dvouměsíční nemoc pana Rudolfa nemá žádný vliv na výpočet zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti.

Při hrubém ročním zisku 160 000 Kč zaplatí pan Rudolf na zdravotním pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti 10 800 Kč (160 000 Kč × 50 % × 13,5 %).

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ