Vzhledem k tomu, že hranice evropské „chudoby“ vychází z porovnání rodinného nebo individuálního příjmu s příjmy ostatních obyvatel v dané zemi, tak např. „chudý“ Lucemburčan by patřil se svým měsíčním příjmem ve východoevropských zemích mezi lidi s nadprůměrnými příjmy. Proto dáváme v dalším textu slovo chudoba do uvozovek, neboť vždy záleží na kontextu.
- Evropská versus světová chudoba
- Počet lidí ohrožených „chudobou“
- V Česku je nejnižší míra „chudoby“
- Nejvyšší míra „chudoby“ je v Pobaltských zemích
- Výrazné rozdíly mezi regiony
- Podobná situace v českých regionech
Evropská versus světová chudoba
„Chudí“ Evropané mají výrazně nižší životní úroveň než ostatní občané v dané zemi a cítí se sociálně vyloučeni. Vzhledem k propracovanému sociálnímu systému v členských zemích EU je však stále životní úroveň „chudých“ Evropanů značně vyšší než v zemích bez propracované sociální politiky.
Čtěte také: Chudobou jsou v EU ohroženy zejména děti rodičů bez vzdělání, ČR je mezi premianty
Počet lidí ohrožených „chudobou“
V roce 2023 bylo v členských zemích EU podle zprávy Eurostatu z konce roku 2024 ohroženo chudobou 16,2 % obyvatel, tedy necelých 72 milionů lidí. Rozdíly v míře evropské chudoby však byly značné nejenom mezi jednotlivými členskými zeměmi, ale zejména mezi jednotlivými evropskými regiony.
V Česku je nejnižší míra „chudoby“
Z členských zemí Evropské unie byla v roce 2023 nejnižší míra „chudoby“ v Česku (9,8 %), v Dánsku (11,8 %), v Irsku (12,0 %), ve Finsku (12,2 %), v Belgii (12,3 %), ve Slovinsku (12,7 %), v Nizozemí (13,0 %), v Maďarsku (13,1 %), na Kypru (13,9 %), v Polsku (14,0 %), na Slovensku (14,3 %), v Německu (14,4 %) a v Rakousku (14,9 %).
Tip: Jak vysoké jsou maximální nemocenské dávky? Dosáhne na ně málokdo
Nejvyšší míra „chudoby“ je v Pobaltských zemích
Nejvyšší míra „chudoby“ z členských zemí Evropské unie byla v roce 2023 v Lotyšsku (22,5 %), v Estonsku (22,5 %), v Rumunsku (21,1 %), v Litvě (20,6 %), v Bulharsku (20,6 %), ve Španělsku (20,2 %), v Chorvatsku (19,3 %), v Itálii (18,9 %), v Řecku (18,9 %), v Lucembursku (18,8 %), v Portugalsku (17,0 %), na Maltě (16,6 %), ve Švédsku (16,1 %) a ve Francii (15,4 %).
Výrazné rozdíly mezi regiony
Za rok 2023 byla hranice chudoby v deseti evropských regionech vyšší než 30 %, ve 26 regionech potom byla hranice „chudoby“ nižší než 10 %, přičemž vůbec nejnižší byla v rumunském regionu Bucuresti-Ilfov (2,1 %), v italském regionu Provincia Autonoma di Bolzano (3,9 %) a v belgickém regionu Prov. Oost-Vlaanderen (5,4 %). Region Praha byl na osmém místě.
Tip: Česko patří mezi země EU s nejnižšími příjmovými rozdíly, ještě nižší jsou na Slovensku
Podobná situace v českých regionech
„Chudoba“ v Česku je nejenom nejnižší z členských zemí Evropské unie, ale současně patří Česko mezi členské země, kde jsou rozdíly mezi jednotlivými regiony poměrně malé. Pro statistické účely rozděluje Eurostat Česko na osm regionů, přičemž hranice „chudoby“ se pohybuje od 6,9 % po 15,7 %, jak je vidět z následující tabulky.
Region (dle Eurostatu) |
Míra chudoby |
Praha |
6,9 % |
Střední Čechy |
8,3 % |
Jihozápad |
7,8 % |
Severozápad |
12,7 % |
Severovýchod |
7,9 % |
Jihovýchod |
10,1 % |
Střední Morava |
10,4 % |
Moravskoslezsko |
15,7 % |
V ostatních členských zemích Evropské unie jsou rozdíly mezi regiony značně vyšší, a to i u našich sousedů, kde je celková míra „chudoby“ v rámci zemí EU podprůměrná. V Německu se míra „chudoby“ mezi jednotlivými regiony pohybuje od 9,2 % po 22,9 %, v Rakousku od 8,9 % po 24,6 %, v Polsku od 7,6 % po 26,2 % a na Slovensku od 7,7 % po 21,9 %. Některé menší členské země EU se již na regiony pro statistické účely nečlení (např. Kypr, Lucembursko, Malta).
Pramen: Eurostat – News articles (In which EU regions are people most at risk of poverty), from 19. December 2024