Konec srážkové daně? Statisíce poplatníků by musely podávat daňové přiznání

Vláda výrazně usiluje o zrušení takzvané srážkové daně v souvislosti se změnami, které se týkají zavedení jednotného hlášení zaměstnavatele. Pro obrovské množství daňových poplatníků by však tento krok znamenal daleko větší administrativní zátěž a mnoho starostí navíc s podáváním daňového přiznání. Paradoxem přitom je, že právě jednotné hlášení zaměstnavatele mělo byrokracii ubrat, očividně však ne pro zaměstnance.

Dozvíte se:

• U jakých příjmů se vybírá srážková daň?
• Kdy se z dohod odvádí nemocenské pojištění?
• Co by znamenalo zrušení srážkové daně v praxi?
• Od kdy by mohla být srážková daň zrušena?

Z jakých příjmů se vybírá srážková daň?

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 % (obecně nazývaná jako srážková daň) se uplatňuje u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených, jestliže poplatník u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka k dani, a z příjmů tak není odváděna záloha na daň z příjmu fyzických osob, která se následně vyúčtuje prostřednictvím ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání. Připomeňme, že toto prohlášení lze podepsat pro jedno časové období pouze u jednoho zaměstnavatele.

Nepodepsat prohlášení poplatníka lze samozřejmě i při práci na klasickou pracovní smlouvu s jakkoliv velkým úvazkem. V praxi se však nejčastěji jedná o případy, kdy si poplatník právě k plnému úvazku ještě přivydělává prostřednictvím některé z pracovních dohod. U těch se pak u příjmů do limitu neodvádí nemocenské ani sociální a zdravotní pojištění.

Čtěte také: Úřady si o vás brzy zjistí vše, pomůže jim jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Vypočítejte si čistou mzdu na naší kalkulačce

Kdy se z dohod odvádí sociální a zdravotní pojištění?

Sociální pojištění se neodvádí:

• u dohody o pracovní činnosti (DPČ) do částky 4 499 Kč,
• u dohody o provedení práce (DPP) do částky 11 499 Kč (25 % průměrné mzdy) u jednoho zaměstnavatele. Limit se však u jednotlivých zaměstnavatelů sčítá.

Příjmy nad tyto částky již podléhají pojistným odvodům a namísto daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se z nich začíná odečítat daň zálohová, která se následující rok bude muset vyúčtovat.

Čtěte také: Nahlašovat pracovní úrazy již půjde pouze elektronicky

Co by znamenalo zrušení srážkové daně v praxi?

Na příjmy, ze kterých je odvedena daň srážkou, nelze uplatnit žádné daňové slevy, odečitatelné položky ani daňová zvýhodnění na dítě. Na druhou stranu je výhodou, že zaměstnanec takové příjmy ze závislé činnosti nemusí nikde udávat. Daň je sražena hned při výplatě a správci daně ji vykáže zaměstnavatel. 

V některých případech je však výhodné si srážkovou daň vyúčtovat i ve vlastním daňovém přiznání. Jestliže poplatník po skončení zdaňovacího období provede prohlášení k dani ve mzdové účtárně, daň vybraná srážkou se za splnění podmínek započítá do jeho celoroční daně při zúčtování záloh. Druhou možností je podat daňové přiznání a srážku vyúčtovat v něm. Důležité je vědět, že poplatníkovi pak vzniká možnost uplatnit daňové slevy, odečitatelné položky od základu anebo daňové zvýhodnění, má-li na ně nárok.

Pokud by v praxi došlo ke zrušení daně vybrané srážkou podle zvláštní sazby daně, jak se to snaží prosadit stávající vláda, následkem by bylo, že by se z příjmů ze závislé činnosti, u kterých je srážka vybírána, začala odvádět daň zálohová. To by pak znamenalo povinnost podat daňové přiznání. Dotknout by se to mohlo až stovek tisíc poplatníků, kteří by nově nemohli požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, popř. by nemohli daň vůbec neřešit.

Srážková daň se pak v mnoha případech týká kapitálového majetku, jako jsou např. zisky na spořicích účtech, kde dnes daň z úroků strhávají rovnou banky. "Srážková daň, co se týče kapitálových příjmů, se jako institut neruší. Diskuze se týkají pouze srážkové daně ze zaměstnaneckých příjmů," upozorňuje Ondřej Macura z odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí.

"Jde především o krok k digitalizaci, která má za cíl zjednodušení daňové agendy pro všechny strany - stát, zaměstnavatele i zaměstnance. Z hlediska jednoduchosti systému a vytváření IT řešení pro jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je v tomto případě klíčové odbourání jedné z agend, kterou je srážková daň. Strategické záměry na straně finanční správy směřují k tomu, že bude postupně přebírat maximum administrativy, kterou dnes musejí řešit jak zaměstnavatelé, tak poplatníci. Finanční správa by si tedy měla v budoucnu sama obstarávat různá potvrzení daňově relevantních údajů a ta předvyplňovat do daňového přiznání poplatníka, které by se mělo v budoucnu podobat např. vyúčtováním za energie," doplňuje Macura.

Čtěte také: Firmy musí hlásit pracovníky na DPP, v čem nejčastěji v hlášení chybují?

Od kdy by mohla být srážková daň zrušena?

Sjednocení vykazovacích povinnosti pro zaměstnavatele by mělo začít platit už od 1. ledna 2026. Srážková daň by se poté měla rušit ve dvou fázích. Od roku 2026 by mělo dojít ke zrušení srážkové daně u fyzických osob daňových nerezidentů za předpokladu, že jsou členy orgánu právnických osob.

U všech příjmů ze závislé činnosti, jestliže legislativní návrh dojde do zdárného konce, by ke zrušení mělo dojít až od zdaňovacího období 2027. To znamená, že poplatníci by změnu pocítili v praxi až na začátku roku 2028, kdy se vyúčtovávají daňové povinnosti za předešlý rok.

Otázkou do diskuze však zůstává, zda koalice nakonec návrh stihne prosadit. Volby do Poslanecké sněmovny nás čekají už na podzim, zřejmě v říjnu 2025.

Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti se významně zvýší i pro lidi, kteří nepracovali

Budete podávat daňové přiznání? Využijte k tomu naše inteligentní daňové formuláře

Zdroj: Youtube/Podnikatek.cz