Pomoc zaměstnancům insolventních firem se zvyšuje. Kdo a kdy ji získá?

Aby stát prostřednictvím Úřadu práce mohl vyplácet mzdové nároky, které firma dluží zaměstnancům, musí být splněno několik podmínek. Předně musí být zaměstnavatel v platební neschopnosti. A tak nestačí, že některému zaměstnanci nebo některým zaměstnancům dluží firma mzdy.

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, tedy zejména když jim nevyplatil právě mzdy a ne třeba cestovní náhrady. Zaměstnavatel se přitom považuje za platebně neschopného ode dne následujícího po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v ČR.

Nerozhoduje tedy již den podání insolvenčního návrhu jako tomu bylo dříve. (Nadnárodní zaměstnavatel je pak insolventní ve vztahu k tuzemským zaměstnancům ode dne, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě EU.)

Tip: Jaký je rozdíl mezi exekucí a insolvencí dlužníka?

Úřad práce bude nově moci vyplatit až o 4000 Kč za měsíc více

Bylo-li vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí 65 012 Kč.

Bylo-li nebo bude-li vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2025 čili v období od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí nově 69 248 Kč.

Někdy lze číst křiklavé titulky hlásající maximální výši pomoci, jenomže tolik žádný zaměstnanec ve skutečnosti dostat nemůže. Takže takové upoutávky jsou zavádějící. Jednak jde o částky hrubé, ne čisté. A také by musel být dluh zaměstnavatele na měsíční mzdě vůči zaměstnanci nejméně třikrát tak vysoký než je maximální částka pomoci. Pomoc se totiž poskytuje za 3 měsíce. Celkovou maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec získat, je tak částka 195 036 Kč (pokud bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2024, a to až do 30. 4. 2025 včetně).

Pokud k tomu došlo nebo dojde až v době od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026, tak jde o zvýšenou částku 207 744 Kč.

Maximální částka pomoci se však počítá vždy samostatně za každý jeden kalendářní měsíc. Pokud má zaměstnanec za určitý měsíc nižší mzdové nároky (zaměstnavatel má vůči němu nižší dluh), nemůže si nepožadovanou, nečerpanou částku resp. rozdíl mezi požadovanou částkou a maximem převést zaměstnanec do jiného měsíce, kdy má případně vyšší pohledávku za zaměstnavatelem, než je měsíční maximum pomoci.

Úřad práce srazí pojistné i daň z příjmu a vyplatí čistý příjem

Uvedené částky jsou částkami hrubými, z nichž se srážejí povinné odvody. Před výplatou peněz zaměstnancům provede Úřad práce příslušné daňové a pojistné srážky. Zaměstnanec musí dodat pro tyto účely úřadu stejné podklady jako dodává zaměstnavateli do mzdové účtárny.

A ještě něco může snížit výši pomoci. Z přiznaného mzdového nároku Úřad práce odečte také dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci systému ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců podle zákoníku práce. Pokud zaměstnanec pracující ve stavebnictví takovou pomoc získal, musí to v žádosti Úřadu práce uvést. Pokud peníze získá až po podání žádosti, také to musí Úřadu práce dodatečně oznámit.

Tip: Doba oddlužení se v loňském roce zkrátila, o kolik?

O peníze mohou žádat současní i bývalí zaměstnanci, pokud se s požadavky vejdou do určitého období

Na pomoc mají při splnění podmínek nárok zaměstnanci, kteří jsou nebo byli v pracovním poměru nebo s nimiž sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. O peněžitou pomoc tedy mohou žádat jak stávající, tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky spadají do rozhodného období. 

Zaměstnanec si vybírá zaměstnavatelovy dluhy za 3 měsíce z období 7 měsíců. Rozhodným obdobím přitom je kalendářní měsíc :

1. ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,

2. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo

3. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Mzdovými nároky přitom jsou mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna z dohod, popřípadě její náhrada, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Mzdovými nároky jsou tak peněžitá plnění, která jsou odměnou za práci nebo její náhradou, nikoliv třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování a jiné peněžité benefity, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům.

Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci, za který žádají o kompenzaci, měl činit jejich započitatelný hrubý příjem 11 500 Kč a více. (U dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru nevadí, že jde případně o zaměstnání malého rozsahu, a měsíční mzda nebo odměna je nižší, než částka zakládající účast na nemocenském pojištění, takže příjem je nižší než 4500 Kč.)

Kdy lze podat žádost o uspokojení mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit žádostí u Úřadu práce nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie).

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. 

Platí ovšem, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může mimořádně prodloužit vláda.

Čtěte také:

Poslat firmu do insolvence není jen tak. Pokud je to jen ze msty nebo odfláknuté, zaplatíte náhradu škody

Jsou rodiče povinni splácet dluhy svých zletilých dětí?

Jak zjistíte, zda nedlužíte finančnímu úřadu na daních?